DOJMY z Call of Duty: Ghosts
O neprovařené misi ve venezuelském mrakodrapu.
Nejednoho novináře Activision na výstavě pěkně naprdli. Je hezké, že měli velký stánek s neustále čerstvým salátem, pizzou, kávou, kolou a dortíky, ale z praktického pohledu byly jejich „uzavřené" předváděčky o ničem. Ale měl jsem trochu více štěstí než kolegové ztrácející čas u Destiny. Ze čtyř ukázek z Call of Duty: Ghosts byla alespoň jedna z úrovně, kterou dosud Activision úplně neprovařili na internetu.
Nejdříve nás autoři nakrmili technickým demem a řečmi o tom, jak skvěle Call of Duty nové generace vypadá. Neříkám, že grafika neposkočila vpřed, ale EA i Crytek mají enginy lepší. Jediné, co mě opravdu nadchlo, byla v tech-demu bublající voda. A konečně mají zbraně kulatá mířidla. Uff.
Další dvě úrovně byly podvodní Into the Deep a známý No Man's Land s bortícím se kostelíkem a psíkem, kterým se nebudu věnovat, protože je znáte z videí. Velká chvíle pro novináře přišla s misí nazvanou Federation Day, která se odehrává patnáctého června v hlavním městě Venezuely, Caracasu. Úkolem týmu Ghosts je v jednom z mrakodrapů zabít velmi důležitou osobu. Jednotka vojáků se nachází na střeše mrakodrapu a má výhled na bohatý ohňostroj. Aby bylo učiněno velkoleposti Call of Duty zadost, ještě nám nad hlavou přelétá letka helikoptér.
Nejprve se vojáci musí z jedné střechy na druhou dostat pomocí ocelových lan. Ty vystřelí z jakýchsi připravených věží. Během jízdy v několika stech metrech nad zemí si všímám, že ačkoliv se nacházíme v Jižní Americe, je spousta nápisů na okolních budovách v čínštině. Že by autoři poodhalili doposud bedlivě střežené tajemství příběhu? Nakonec, od koho jiného by mohlo USA dostat na zadek, než od Číny? Možná se pletu, ale připadá mi to logické.
Většinu času tráví hlavní hrdina na laně vně mrakodrapu. První protivníky zabíjí ve spolupráci se svými dvěma kolegy přes skleněnou výplň. Je zvláštní, že ačkoliv se trojice nesnaží nijak vyhýbat pohledům lidí uvnitř, nikdo si jich za okny nevšímá. Jak se vojáci postupně spouští níž a níž, zabijí například tři chlápky hrající poker. Napadá mě, zda bylo nutné je likvidovat nebo by šlo kolem nich pouze proklouznout.
Tato úroveň nabízí zajímavé grafické efekty. Nejprve si všímám, že stíny jsou stále stejně kostičkované, jak jsme zvyklí z enginu CoD současné generace. Na druhé straně se na skleněném plášti objevují pěkně vyvedené kapky deště... To už si ovšem naše trojka prořezává díru do okna. V tom ji vyruší hlídka, která hledá v kuchyni něco dobrého k jídlu. Nepřátelé ve vedlejší místnosti slyší hluk a jdou svého kolegu zkontrolovat. Dlouhého trvání jejich záchranná mise nemá a členové Ghosts pronikají dovnitř budovy.
Infiltrační jednotka se musí schovat v potemnělých výklencích osvětlené chodby v pasáží známé z prvního traileru. Jen mě arazilo, že voják, kterého hlavní hrdina podřízne, upustí mobilní telefon, což o pár metru dál kráčející dvojice vůbec nezaregistruje. Náš tým načasuje nálože a vyhodí elektřinu v celém mrakodrapu pomocí PDA, podobně jako ve Watch Dogs, načež ve sprintu vyskakuje z oken.
Záběr přechází na efektní pohled z očí člověka běžícího kolmo k výškové budově a sledující obří dunící party pod sebou. Po pár metrech narazí Ghosts na komplikaci v podobě hlídky na balkóně, kterou likvidují nožem. Celkově byla tahle mise ještě více o skrývání a tichém postupu, než ty známé z veřejně dostupných videí.
Za chvilku se mrakodrap začne otřásat v základech, budova se naklání a hlavní hrdina se nekontrolovaným skluzem řítí skrz sklo k zemi. Ukázka končí a já se mohu jen domnívat, že se chlapci zachrání rozepnutím padáku. V posledních pár vteřinách si všímám, že co chybí Call of Duty v grafické části, dohání velmi obstojně fyzikálním modelem.
Call of Duty: Ghosts vyjdou 5. listopadu pro PC, PS3, X360 a později i pro nextgen konzole.
koupit z Xzone.
Ačkoliv jsem nebyl těsně po konci prezentace z Call of Duty: Ghosts nadšen, s odstupem času si uvědomuji, že to bylo spíš přístupem Activision k novinářům než kvalitami hry samotné. Pro jednoho dobrá, pro druhého špatná zpráva je, že Call of Duty je stále tou samou střílečkou sázející na nekonečnou hollywoodskou show. Ta je někdy možná až příliš přitažená za vlasy, ale má své nepopiratelné produkční kvality.
A jak říká kolega Martin Zavřel: „Vždyť je to realita". Ano, autoři z existujících zbraní, vozidel, vybavení a prostředí vyrobí výbušný spektákl, který opět přitáhne milióny fanoušků. A to jsme osobně viděli pouze singleplayer, který z budoucích zákazníků bude hrát sotva polovina.