Recenze Binary Domain
Lidé proti robotům v překvapivě kvalitní akci plné nápadů.
Veteránům a zasvěceným musím hned ze startu sdělit úžasný objev, který jsem při hraní tohoto milého překvapení učinil: tohle je to nejlepší duchovní pokračování série Contra, jakého jsme se dočkali od Contra: Hard Corps pro 16-bitové konzole z roku 1994. Zatímco skutečná pokračování Contry se napříč třemi generacemi konzolí potácely na hraně průměrnosti, tenhle nečekaný černý kůň od tvůrců série Yakuza dokázal v důstojném "next-gen" kabátku vystavět přesně to, co dělalo slavnou střílečkovou sérii tak úžasně zábavnou a stylovou. Aby toho nebylo málo, jde také o nejlepší střílečku na téma lidé versus roboti od PC klasiky Skynet z roku 1996. Úplné završení extáze pak fanoušci najdou v odkazech na kultovní Blade Runner. Zkrátka a dobře, tenhle kousek si zaslouží pozornost těch starších a náročnějších z vás.
Nerozeznatelní roboti
Ačkoliv to není patrné hned ze začátku hry a všude na screenshotech vidíte jasně rozeznatelné plechové nepřátele, ústředním tématem příběhu jsou roboti, nerozeznatelní od lidí. Jeden takový vtrhne v roce 2080 do sídla největší americké korporace na výrobu robotů a spáchá tam teatrálně brutální sebevraždu, čímž upozorní na existenci vlastního druhu a vyprovokuje odvetnou akci Spojených národů.
Jelikož robotika je v budoucnosti stejně běžná záležitost, jako motorismus v naší současnosti, jeden z prvotních článků Nové ženevské úmluvy zakazuje vyrábět roboty, kteří by nebyli na první pohled k rozeznání od lidí. Tenhle podle všeho pochází z Tokia, kam se také vydává speciální jednotka elitních vojáků smíšených národností. Japonsko přitom Spojené národy nerespektuje, takže jde o vojenskou akci na nepřátelském území. Která samozřejmě nezůstane tak tajná, jak měla původně být.
Ačkoliv hra může na první pohled působit jako jedno velké klišé a například dialogy některých postav si nezadají s céčkovostí těch v sérii Resident Evil, příběh patří ve skutečnosti k nápaditým a překvapivě silným vlastnostem Binary Domain. Ostatně autoři dokázali už ve své sérii Yakuza, že umí pracovat s postavami a dlouhými filmečky. Zároveň se nebojí přitlačit v některých scénách docela na pilu, ať už jde o zobrazování násilí či diskuze o sexu nebo technicky sofistikovaných konspiracích typu Metal Gear Solid.
Výsledkem je několik opravdu silných momentů, kterým by například třetí Gears nebo Uncharted mohly závidět. Bohužel jsou tyto poníženy celkovou přehnaností hry a slabší grafikou, nicméně "náročný čtenář" si tady pro sebe najde více než dost pamětihodných myšlenek i okamžiků. Dočkáte se tak například dilemat typu "zabít milovanou ženu ve jménu mise", "zastřelit dítě ve jménu mise" nebo "co když v našem týmu někdo není člověk, ačkoliv tak vypadá a chová se". A do nějaké míry budete moci tyhle věci v rámci lehce nelineárního příběhu ovlivňovat.
Důvěra a zodpovědnost
Jelikož vaše jednotka byla sestavena z elitních členů speciálních jednotek různých zemí, dočkáte se poměrně častých střetů názorů. Co také čekat od skupiny, obsahující Američany, Brity, Číňany nebo Francouze. Většinu hry budete rozděleni na dvě skupinky, přičemž záleží prakticky jen na vás, koho si vezmete do té svojí. V praxi tak budete většinu času pobíhat ve společnosti dvou AI parťáků.
Chcete-li si hru zkusit na vlastní kůži, stáhněte si hratelné demo z Xbox Live či PlayStation Network.
Zajímavou práci s příběhem a postavami zde podtrhuje také hratelností prvek vyhodnocování vzájemné důvěry. Podle toho, jak se chováte na bojišti či jak odpovídáte na podněty vašich spolubojovníků, sílí nebo slábne jejich důvěra k vám. Vyšší důvěra znamená, že budou urputněji bojovat a na slovo poslechnou vaše rozkazy (které můžete zadávat kontextovým menu nebo pomocí vlastního hlasu a headsetu). Menší důvěra logicky znamená přesný opak, což v takovéto "krycí" střílečce znamená nepříjemnou absenci obkličování nepřátel či krytí se navzájem. Aby toho nebylo málo, dynamický ukazatel důvěry ovlivní i některé významnější dějové zvraty.
Za své spolubojovníky jste zde zodpovědní podobně jako například v Mass Effectu, takže budete mít na starost i vylepšování jejich vybavení. Hra umožňuje upgradovat zbraně i nanotechnologie v těle bojovníků, takže vždycky budete mít za co utrácet kredity, získané ničením nepřátel. Ačkoliv zpočátku budete rádi, když budete mít dost na nákup lékárniček, munice, vybavení a vylepšení pro svého hrdinu, časem si budete moci dovolit investovat také do svých spolubojovníků, což se vám během postupně náročnějších přestřelek bohatě vrátí. Při čtení těchto řádků by vám už mělo postupně docházet, že tohle opravdu není jen další bezduchá střílečka.
Efektní destrukce
Ačkoliv grafika rozhodně nedisponuje efekty na úrovni králů současné herní scény, modely postav působí přirozeně a sem tam se nadějete i nějaké té rozlehlé působivé scenérie. Otázka je, zda celková jednoduchost prostředí náhodou není daň za naprosto excelentní zpracování nepřátel a jejich destrukce.
Sledujte naši nahrávku 15 minut hraní plné verze nebo ostatní trailery.
Jelikož budete střílet na mechanické stroje, každá vaše vystřelená kulka bude způsobovat nějakou tu viditelnou škodu - přinejmenším odletující součástky a kryty, v mnoha případech ale také upadávající končetiny (protivník bez nohou se k vám bude plazit s nezlomností Terminátora) nebo hlavy (bezhlavý protivník začne poměrně účinně střílet do vlastních řad). Všechno to drolení se na kusy a odlétávání součástek z nepřátel působí mnohem lépe, než "bezedné houby na olovo" v řadě moderních stříleček.
Další věc, která hru radikálně odlišuje od řadových titulů, jsou mimořádně efektní souboje s bossy. Jde o tu správnou míru šílenosti v duchu Contra, kdy se na kruhovém náměstí utkáte s mechanickým pavoukem o výšce třicetipatrového domu nebo se budete hnát po dálnici s gigantickým Transformerem v zádech.
Bojů s bossy jsou desítky, jsou spektakulární a málokdy jdou vyřešit jen samotnou palebnou silou - většinou budete muset využít prostředí či alespoň nějakou unikátní taktiku (například nalákat oslepeného nepřítele na zvuk sirény, abyste se mi dostali do zad). Nejen divoké bitvy s obřími bossy jsou kořením jinak tradiční koridorové akce. Užijete si také poměrně časté specialitky typu jízda na vodních skútrech nebo řízený pád po nakloněné rampě. Několikrát jsem si při hraní vzpomněl také na neprávem opomínanou Lost Planet.
Chybělo málo
Na to, že jsem původně neměl Binary Domain vůbec v úmyslu hrát, mě nakonec více než příjemně překvapila. Už před vydáním uvolněné demo spustilo diskuze s mými kolegy, zda náhodou nemá tenhle kousek lépe vyřešené základní ovládání než Mass Effect 3 (shodou okolností vyšla obě dema skoro zároveň). Naznačená možnost starat se o své partnery, vylepšovat zbraně i vlastnosti své postavy, utkat se s nezapomenutelnými fantaskními bossy a užít si desítky minut překvapivě kvalitních filmových pasáží způsobily, že jsem okamžitě po dohrání dema upaloval do redakce pro hru na recenzi.
Binary Domain pro PS3/X360 vyšlo koncem února a u nás ho vydal ConQuest za 1399 Kč
koupit na Xzone
A byl to jeden z nejlépe strávených víkendů za poslední dobu. V některých chvílích jsem příběh hltal jako kdyby šlo o další díl Metal Gear Solid. Nastal i dějový zvrat, který mi opravdu vyrazil dech. A celé to vylepšování zbraní i pestrá hratelnost mi zase připomněly sérii Resident Evil. Bohužel ale musím objektivně uznat, že grafika hry nepatří ke špičce, hudba je dokonale nezapamatovatelná, anime přehnanost poněkud pohřbívá jinak silné téma a hra pro více hráčů, postavená mimo hlavní kampaň jen v podobě nenápaditých režimů bez větší hloubky, je dokonale zbytečná. Přesto jde ale o desetihodinovou strhující jízdu, která vás překvapí stejně příjemně, jako mě.
VERDIKT: Pod zdánlivě průměrným zevnějškem se skrývá mnohem nápaditější a bohatší hra, než by se mohlo zdát. Zajímavý příběh, prezentovaný pomocí desítek minut povedených filmečků, tvoří solidní páteř horské dráhy, plné zábavných přestřelek i nápaditých soubojů s bossy. Vylepšování zbraní z vás postupně udělá experta na destrukci té mechanické armády, která se pod vaší palbou bude tak efektně rozpadat na součástky. A každý váš čin na bojišti i během rozhovorů ovlivní důvěru i chování vašich partnerů. Jen dobře volte, komu z nich budete důvěřovat vy. Nečekaná kvalita udělá radost všem, kdo dají tomuhle kousku šanci. A obzvláště pak fanouškům klasické série Contra.