Battlefield: Bad Company 2
Zničitelné prostředí jako nikdy předtím.
Pro ničení prostředí a dopravu po mapě využijete až 15 různých vozidel, mezi nimiž naleznete například legendární vrtulník Blackhawk, APC a samozřejmě nejrůznější tanky a obrněná vozidla. Místo se najde i pro méně obvyklé stroje, jako jsou čtyřkolky ATV, motorky, malé buginy a další neobyčejná vozidla, která ještě čekají na svoje odhalení (po zkušenostech s prvním dílem, kdy jsem se mohl svézt s celou partou na golfovém vozíku, bych už uvěřil čemukoliv). Bad Company 2 obsáhne celkem čtyři herní režimy, z nichž Gold Rush a Conquest jsou původem z předchozího dílu. Zbylé módy nadále zastírá rouška tajemství. Opět ale nebude chybět vestavěná hlasová komunikace a kontextově závislé rozdávání příkazů týmu.
Bohužel čas určený pro prezentaci se již chýlil ke konci a Patrick Bach stačil už jenom zmínit cílové platformy PC, X360, PS3 a datum vydání 5. března 2010. „Všechno, o čem šla řeč, si můžete vyzkoušet o patro výše na Show Floor proti živým protihráčům,“ dodal producent těsně předtím, než mi hosteska zaklapla dveře před nosem. Neváhal jsem ani minutu. S novinářskou akreditací a hlavně EA VIP kartičkou byly v Kolíně všude dveře otevřené a já se prakticky okamžitě mohl chopit gamepadu od X360.
Oproti prezentaci se boj odehrával v zasněženém přístavu se spoustou domečků, strážních věží a samozřejmě vozidel. Na úvod jsem si vybral zaměření střelce (assault), zvolil nějakou tu pořádnou flintičku a vrhnul se přímo do akce. Ovládání bylo naprosto stejné jako u prvního dílu a rovnou jsem zkusil respawn přímo u týmového kolegy, což je v sérii Battlefield novinka. Dlouho tak netrvalo a už okolo mě létaly první kulky. Našel jsem si vhodný úkryt za betonovou překážku a v klidu přebíjel zbraň. Ve chvíli, kdy přede mnou začala tato zídka postupně doslova ubývat, vzpomněl jsem si na slova Patricka Bacha o zničitelnosti prostředí a během dalšího respawnu jsem si říkal, že příště už budu chytřejší.
Tentokrát jsem si zvolil odstřelovací pušku, dostal jsem se do druhého patra jedné z budov a využil fyziku ve svůj prospěch. Do zdi jsem udělal menší díru s výhledem na centrum všeho dění a užíval jsem si snadno nabité body za zabíjení nic netušících protivníků. Náhle mi však raketa urazila kus sousedního rohu mé perfektní skrýše a musel jsem kvapem balit svoje fidlátka. Nedaleko ode mě nasedal týmový kolega do vrtulníku a já jsem hodlal této jízdy zdarma rozhodně využít. Usedl jsem za minigun a vychutnával jsem neuvěřitelnou kadenci a sílu této zbraně. Měl jsem si ale nejdřív zkontrolovat pilotní průkaz onoho spoluhráče, který to při první příležitosti zapíchnul do nejbližšího dřevěného domku.
K mému překvapení vrtulník neudělal z tohoto stavení ruinu, ale místo toho se zaseknul mezi komínem a dřevěným plotem. Zkrátka Frostbite engine není ještě tak vychytaný, aby veškeré kolize měly naprosto reálné důsledky a osobně pochybuji, že tomu tak bude plné verzi. I přesto poskočila grafika a fyzika notný kus kupředu a každá jiná akční hra snad vyjma Red Faction může jenom rudnout závistí. Rovněž moje osobní zkušenosti jsou více než pozitivní a natolik zábavný multiplayer, kde by se situace na bojišti měnila každou chvilku, jsem dlouho nezažil. Pokud se navíc vyplní sliby o ještě zábavnější kampani a lepší umělé inteligenci nepřátel, je skutečně na co se těšit. Protentokrát se Bad Company 2 nově ukáže také ve verzi na již zmiňované PC, které nabídne pro mnohé možná daleko přijatelnější ovládání.