Battle: Los Angeles

Pokud jste poslední měsíc nebyli uvězněni v temné jeskyni, jistě víte, že do kin v těchto dnech vstoupil první letošní blockbuster s názvem Světová invaze (v originálu World Invasion: Batle Los Angeles). Snadno jste už mohli přehlédnout hru, která z jeho příběhu čerpala a pracovali na ní vývojáři ze Saber Interactive. Ti stojí například za relativně dobře hodnoceným Timeshiftem a jejich jméno mohlo být jakousi zárukou, že nevznikne další titul pochybných kvalit. Tyto naděje však šly k zemi rychleji než mimozemské „meteority" v úvodu filmu.

Problémem hry není až tak stereotypní náplň, jako spíš doba, kterou ve hře strávíte. Přestože jsem byl ke zprávám z internetu docela skeptický, schválně jsem si vzal k ruce stopky a poctivě celý čas od úvodní animace až po závěrečné poděkování odměřil. Vyšlo mi přesně 43 minut, včetně několika minut strávených v nastavení obrazu a ovládání a samozřejmě bez přeskakování příběhových pasáží. Takhle krátkou jízdu jsem opravdu ještě nezažil!

Na úvod jsem byl společně s dalšími třemi mariňáky vysazen uprostřed Los Angeles s cílem dojít k nedaleké policejní stanici a zachránit v ní přeživší civilisty. První emzáci se objevili už za prvním rohem a stačilo to do nich šít, co jen můj prst na myši zvládnul. K evakuaci obyvatel však nešly použít vrtulníky, protože celou oblohu kontrolovaly mimozemské lodě. Bylo tak zapotřebí splašit autobus a vzít to trochu oklikou, čímž jsem vám právě vyslepičil zhruba první celou polovinu hry.

1 of 17

Caption

Attribution

Naprostá většina přestřelek v Battle: LA probíhá v úzkých uličkách plných vraků aut s emzáky čekajícími na střechách budov, billboardech nebo schovanými za zídkami rodinných domků. Mimozemšťani jsou opravdu odolní a pro každého z nich si musíte schovat klidně půlku zásobníku. Kromě samopalu máte k dispozici odstřelovací pušku a v závěru hry i raketomet. Tím výčet všech zbraní končí.

Samotná herní náplň sestávala z krytí za nejbližší překážkou a kosení jednoho emzáka za druhým. Dobít, a tak stále opakovat dokola. Dvakrát jsem se dostal k těžkému kulometu a jatka probíhala skutečně ve velkém. Ničeho víc jsem se od hry nedočkal a jakékoli přemýšlení by bylo naprosto zbytečné. Zažil jsem si pár pěkných efektů, když se na mě řítil dvacetimetrový billboard nebo jsem odpálil cisternu s benzínem. Více bezduchého střílení už bych ale přesto všechno asi už nepřežil.

Grafická stránka hry na poměry levných titulů překvapila svou solidní kvalitou. Otřesné jsou však komiksové mezisekvence s poloprázdnými bublinami přes půlku obrazovky a s příšerným scénářem. Stojí za to ještě zmínit bonusový obsah v podobě několika krátkých videí z vývoje. Celá hra běžela naprosto plynule na sestavě Core i5 750, 4 GB RAM, Radeon 5850 a Windows 7 64bit. Na multiplayerovou podporu rovnou samozřejmě zapomeňte.