Assassin’s Creed 2

„Teď bych ti ale ráda ukázala náš nový systém soubojů,“ rozhodla Laura z UbiSoftu. Provedla onen známý "leap of faith" a dopadla do vozíku se senem. Ouha, kousek vedle něj stála stráž, tzv. pátrač, který něco zaslechl a šel proto seno prozkoumat. Bodnul do něj svou halapartnou a ačkoliv ho Ezio ještě stihl zlikvidovat, přímá konfrontace s dalšími vojáky byla nevyhnutelná. „Oproti jedničce ve hře je několik typů stráží a jeden z nich je prostě opatrný, rád věci kontroluje. Díky tomu už v Assassin’s Creed 2 nebude žádné stoprocentní schovávací místo, i v tom seně tě teď mohou nepřátelé odhalit,“ vysvětlovala Laura.

I vyskočila z vozíku a vyrazila směrem k trojnásobné přesile rytířů. A co víc, ani žádnou zbraň neměla, pouze rukavice. Laura mi popsala její plány: „Když máš jen holé ruce, vyplatí se držet si odstup. Jakmile vidíš, že se nepřítel chystá udeřit, zmáčkneš tlačítko pro protiútok, Ezio oponenta zabije nepřítelovou vlastní zbraní a hráč ještě k tomu obdrží inkriminovaný kvér do ruky.“ Jednoho strážce tedy odzbrojila, druhého zabila čerstvě získanou sekyrou a třetího oslepila pískem, než ho probodla jeho vlastním kopím. Pěkné, ale stejně jako v jedničce mi opět přišlo přinejmenším směšné, jak i ve skupince nepřátel se na hráče pustí vždy jen jeden, výjimečně dva, a přesila proto vlastně ani není žádnou přesilou.

Po souboji Ezio doklusal ke Carlosovi, který žadonil o milost. Ale to si měl holt rozmyslet dřív a asasín pro něj neměl nic jiného než rychlou smrt. Celá obrazovka se zabarvila do modrobíla a z předchozí cutscény zůstal jen vrah, klečící nad svojí obětí a užívající si triumf. Tradiční momentka z Assassin’s Creed! Tou ovšem, stejně jako minule, finíto ještě nebylo. Na řadě byl útěk. Dveře do paláce se najednou rozletěly a dovnitř naběhla dobrá desetičlenná skupinka vojáků. Laura se rozeběhla proti nim...

Já jí povídám, co blázní, ona se jen usmála a ukázala mi nový trik - totiž kouřovou bombu. Je to taková kulička, kterou Ezio praští o zem a na chvíli tím omámí všechny živáčky okolo. Efektivně se tak dostal skrze celou skvadru nepřátel a vyběhl na ulici. Skočil na bednu a z ní udělal šipku do vody ještě dříve, než ho vůbec někdo pořádně zaregistroval. Kamera se oddálila a Ezio měl pro dnešek hotovo. Úkol splnil a doplaval do bezpečí, což mimochodem v jedničce také nedokázal.

Jestli jste si při čtení dojmů vybavovali to samé jako v jedničce, nemusím vám už asi říkat, že prezentace spíše působila jako Assassin’s Creed 1.5. Viděl jsem pár nových manévrů, trošku nového prostředí a jednu cool létající mašinu. Ubisoft mi dal opravdu jen líznout z jejich nového projektu a drtivou většinu novinek si zřejmě pořád nechává pro sebe. Assassin’s Creed 2 je stále něco unikátního, ale vzhledem k tomu, že ukázal de facto to samé, co jeho předchůdce na E3 v roce 2007, už tolik nezapůsobil.