RECENZE Arma 3: Survive DLC
V úvodu kampaně slovo "přežít" nabývá nového významu.
Poslední říjnový den dostala Arma 3 (naše recenze základní hry, 7/10) konečně tu slíbenou první část trojdílné skládačky příběhové singl kampaně, jež dostala podtitul „Survive" (Přežijte). Kampaň vás uvede do kůže jednoho z vojáků NATO, kteří zůstali na ostrově Stratis po stahování velké části spojeneckých sil. Ano, první díl se odehrává výhradně na tom menším z obou ostrovů Army 3. Vaše situace tak není zrovna růžová. Ty zbývající skupinky spřátelených jednotek dostávají od místních bojůvek AAF pěkně na frak, padá jedna základna za druhou, a tak spolu s hrstkou spolubojovníků musíte hlavně přežít první útoky a konsolidovat odvetné akce.
Takto na papíře to zní docela dobře, však první mise nepostrádají prvky napětí a zmaru z bezvýchodné situace a navíc se musíte často dobře ukrývat a vyhýbat se přesile protivníka. Jenže celá tato kampaň byla zřejmě ušita horkou jehlou, protože dále už nenabídne prakticky žádné lepší momenty a po pouhých osmi velmi krátkých úrovních skončí. Typicky jednu misi odehrajete maximálně za nějakou čtvrthodinku až dvacet minut, takže celé putování nezabere více než tři hodinky, což je tedy zoufale málo.
Kdyby hra v tomto čase poskytla parádní atmosféru a maximální zážitek, tak to beru, ale ta plytká a bezduchá kampaň je toho opravdu daleka. Drtivou času zase propochodujete kanady, a byť je zdejší krajina nastíněná během jednoho dne od brzkého rána až do večera opravdu nádherná, stejně přesuny začnou po chvíli nudit. Bojové techniky si tu neužijete prakticky vůbec, protože do funkčních prostředků, na které narazíte, si nelze vlézt a v těch povolených se zpravidla jen vezete. Takže bych mohl zdejší náplň shrnout na pěší túry a sem tam nějaké ty minimalistické přestřelky s hrstkami protivníků. A obyčejnou náplň moc nezachrání ani pár světlých momentů jako je řízení drona, navádění dělostřelectva či potápění.
I když všechny zprávy mluví o vzrůstajícím konfliktu na celém ostrově, nejenže samozřejmě z civilního života nepotkáte živáčka, ale i tak jsou zdejší bitky opravdu ještě titěrné, kdy velkou a důležitou radarovou základnu hlídá doslova pár vojáčků. Navíc je kampaň plná absurdních momentů, které často působí jako pěst na oko. Kupř. ten radar máte nejdříve obsadit a docela zdlouhavě zlikvidovat místní stráže (při tom si alespoň ošaháte navádění minometné podpory), načež po jeho opuštění ho velení stejně celý nechá vyhodit do povětří. Takže si řeknete, že ta práce byla úplně na nic.
Lepší příklad mám později, když máte ochránit havarovaný vrtulník před dotěrným nepřítelem. Na místo pádu se vydáte v malinké skupince, i když vaše domovská základna je plná kolegů a doslova coby kamenem dohodil. A stejně ten vrtulník zase vzápětí vyhodíte do povětří... Nemohoucnost scénáristů pak nabývá vrcholu v misi, která je snad s minimálními změnami pouze převzatá z balíčku ukázkových misí Showcase. Opět zde stejně putujete k pobřežní vesnici, kde máte pomoci obklíčené skupině vojáků, načež zde kromě pár nepřátel nikoho ani neuvidíte, abyste pak na kopci zlikvidovali návodčí a misi tak ukončili.
Příjemným prvkem je ale spojovací základna Maxwell, kam se vždy po úspěšném splnění mise vracíte pro další úkol a dozbrojení. Od různých vojáků v základně dostáváte další úkoly, takže si lze omezeně vybírat z dalších misí, nicméně nepovedená navigace s takřka neviditelnými značkami vás nutí stále čučet do mapy, protože zde lehce zabloudíte a ihned nepoznáte, kde dotyčný velitel právě stojí. Vůbec navigace a HUD je zde snad nejméně povedený ze všech válečných stříleček, kolikrát to místo dalšího postupu v krajině vůbec nevidíte.
Samozřejmě plno drobných bugů i nadále zůstalo bez povšimnutí, takže se navigace ukazuje na irelevantních místech. To znamená, že mrknete na mapu, kam dále jít, a když tam dorazíte, zjistíte, že jste měli jít úplně jinam, kam se značka skokově přesunula. Po první třetině hry úplně vypadly všechny titulky včetně rádia a úsměv na tváři vykouzlí už jen nepovedený vzlet průzkumného dronu, který, pokud ho manuálně neřídíte, se úplně podivně sám rozmlátí o stromy, i když jeho naprogramovaný let ukazuje jinou cestu. Podobně hapruje i synchronizace titulků s dialogy a hlasy zní klidně z opačného směru, než je jejich hlasatel.
U kampaně mi tak připadá, že ji tvůrci do hry přidali, jen aby se neřeklo, že Arma 3 nemá žádný déletrvající singleplayer a ta párhodinová chodička snad nestojí ani za vyzkoušení. Kampaň tak amatérským výtvorům, které si lze stáhnout, nesahá ani po kotníky, k velké škodě obrovské možnosti světa i techniky Army 3 ale vůbec nevyužívá a tak bych první díl jasně šacoval zatím jako zbytečný a nejhorší herní režim třetí Army. Zbývá jen doufat, že ty dva zbývající díly kampaně už taková katastrofa nebudou a že nabídnou o třídu lepší zážitek, než tato silně podprůměrná první část.
VERDIKT: Nachozené kilometry, pár malých přestřelek, neopravené bugy, nudná a recyklovaná náplň a zhusta nevyužitý potenciál na pouhých pár hodinách hraní dobře charakterizují první příběhové DLC, které si Arma 3 za rámeček určitě nedá. Pro lepší příběh je tak třeba znovu šáhnout po komunitních výtvorech, protože tuto část kampaně v Brně spíchli opravdu horkou jehlou.