ArmA 2: Posily

Kompilace ArmA 2: Posily (The Reinforcements) je naší poslední návštěvou Tákistánu. V ArmA: Operation Arrowhead jste tuto zemi podobnou Afghánistánu či Iráku pomohli zbavit vojenské diktatury a nastolili relativní klid. Zbytky povstalců však i po skončení hlavních bojů vystrkují růžky a vy jste opět povoláni do služby. Posily ale nejsou zbrusu novou hrou, ale kompilací dřívějších stažitelných přídavků British Armed Forces a Private Military Company. K tomu byl přiložen bonusový obsah z různých patchů a pár zbrusu nových drobností. To vše si navíc můžete zahrát bez nutnosti vlastnit kteroukoli z předchozích her.

Část hry za Brity v British Armed Forces se odehrává zhruba dva měsíce po skončení operace Arrowhead. Do konfliktu se zapojují britské jednotky a začíná nová operace Crimson Lance, která má tentokrát již definitivně sprovodit ze světa povstalce ohrožující civilní obyvatelstvo. Na denním pořádku jsou totiž kupříkladu sebevražední střelci na městských tržištích nebo velmi dobře vyzbrojené jednotky, jež si trumfnou i na základny NATO.

V roli velitele britské skupiny jsem si zažil velmi různorodou akci a o historky na dlouhé zimní večery nebude nouze. Hned během prvních pár minut ve hře nás mylně identifikoval americký systém protivzdušné obrany a na náš vrtulník byla vystřelena naváděná raketa. Nechybělo mnoho a celá naše působnost nemusela mít dlouhého trvání. Horké chvilky jsem si užil i během minometné palby na jednu ze spojeneckých základen, kdy bylo mým úkolem tyto palebné pozice najít a zlikvidovat dřív, než bude pozdě. Musím říct, že sprintovat po kopcích, dávat si pozor na nepřátele a hledat s dalekohledem v ruce minomety nebyl zrovna příjemný pocit.

V podobném duchu se točí celá kampaň a její náplň je velmi podobná operaci Arrowhead. Již zmiňované nervy drásající okamžiky se střídají s poklidnějším likvidováním minového pole nebo ochranou civilistů. Sem tam si povzdechnete nad dlouhými přesuny z místa A na místo B, ale tento fakt již k ArmA patří. Kampaň za Brity je ale bohužel velmi krátká a obsahuje pouze čtyři mise. Za pár desítek minut (maximálně hodin) v závislosti na vašich schopnostech je konec.

1 of 17

Caption

Attribution

Naštěstí je tu připravena ještě necelá desítka dalších misí, kde si vyzkoušíte vše od boje ve vrtulníku, shazování zásob na určená místa v obřím dopravním letadle nebo infiltrační mise do základny nepřítele. Každá z nich vám bez problému půl hodinu až hodinu zabere. Nezapomnělo se ani na bojovou techniku a z nových kousků si vyzkoušíte třeba Jackal 2 MWMIK, AH11 Wildcat nebo HC3 Merlin. Všechny kousky jsou k dispozici jak v pouštním maskování, tak v barvách vhodnějších do původní zalesněné Černarusi.

Tam, kde končí britská kampaň, pokračují po roce osudy britského velitele, s nímž jste si prošli celou operací Crimson Lance, v druhém obsaženém přídavku Private Military Company. Velitel se po dlouhém přemlouvání přidá ke společnosti ION. Ta není ničím jiným než armádou žoldáků, která chrání inspektory OSN pátrající po zbraních hromadného ničení. NATO totiž prakticky veškeré svoje jednotky již stáhlo a jakousi ochranu oblasti a svých klientů zajišťují nyní právě soukromé společnosti.

Ani tato práce nebyla žádný med. Mise se odehrávala v naprosto rozbombardovaném městě, kam stále ještě dopadala dělostřelecká palba a já jsem s pískotem v uších musel hledat svůj cíl. Zmateně jsem pobíhal po ulicích a dával si pozor na přeživší povstalce. K velkému finále jsem se však musel dopracovat... Více prozrazovat nebudu. Snad jenom, že k přídavku PMC patří ještě trojice samostatných misí. Tento přídavek si za atmosféru a děj si rozhodně zaslouží jedničku a samozřejmě i za zničitelné prostředí, které bylo již předvedeno v Operation Arrowhead.

Bohužel se u Posil opakují nepříjemné chyby v umělé inteligenci. Ty sice již nejsou natolik nepříjemné jako dříve, ale donutit jednotku vojáků, aby nasedla do transportéru, může být někdy větší problém, než by se mohlo zdát. V paměti mi utkvěla jedna z akcí, v níž jsme měli chránit skupinku inspektorů a z původně rutinní práce se stal útok rebelů z několika různých stran. Kolegové se však po zlikvidování jedné vlny rozhodli vydat na průzkum někam do dáli. Na mě zbyla ochrana klientů před povstalci, kteří přicházeli tentokrát z naprosto jiné strany. Skvělá spolupráce...

Ačkoliv se podařilo vymýtit většinu technických chyb (stoprocentní výsledek by u tak rozsáhlé hry čekal asi málokdo), s umělou inteligencí se stále cítím jako na houpačce. Jednou spolubojovníci prakticky bez mého přičinění splní celou misi a jindy bych jim nesvěřil ani hlídání v mateřské školce. Přitom se vojáci chovají velmi profesionálně, zalehávají v případě nebezpečí, důsledně opětují palbu, ale někdy jim zkrátka rupne v bedně.

Na uzdě se podařilo udržet rovněž hardwarovou náročnost a bez problému by si hry měli užít i majitelé starších počítačů. Na sestavě Core i5 750, 4GB RAM, Radeon 5850 a Windows 7 64bit jsem si mohl dovolit maximální detaily. Přitom ArmA stále nabízí prakticky tu nejlepší grafiku ve svém žánru a kvalitou zpracování bojové techniky předčí prakticky každou FPS. Vyzdvihnout musím rovněž vynikající hudební doprovod a ony nudné přesuny aspoň zpříjemňoval velmi dynamický podkres.

V Posilách samozřejmě nechybí možnost zahrát si kampaň kooperativně, dále komplexní editor, oblíbená zbrojnice s nespočetným množstvím armádního vybavení a samozřejmě multiplayer až pro padesát hráčů. V době kdy jsem hru testoval, byly k dispozici desítky serverů, ale musím říci, že obrovská kvanta hráčů se na nich zrovna nenacházela. Jako bonus se u krabicové verze nachází i obří mapa dějiště hry (1 : 20000), kterou si rozhodně fanoušci armádní techniky nebudou váhat vylepit na zeď u počítače. Škoda, že už mám toto místo obsazené.