ArmA 2 Operace Arrowhead
Vzhůru do Afghanistánu v preview-verzi.
Nazývat Operaci Arrowhead „pouze“ samostatně spustitelným datadiskem by nebylo fér. Úctyhodná čísla, která charakterizují nový projekt, jenom potvrzují, že se vlastně jedná o novou hru postavenou na enginu ArmA 2. Děj je tentokrát zasazen do fiktivní země podobné Afghanistánu, kde se střetávají síly teroristů a několika mezinárodních organizací. Samotná kampaň ani příběh tedy nebudou mít s původní Armou prakticky nic společného.
Protože se již blíží datum vydání, dostala se nám do rukou novinářská preview-verze. Sice ještě obsahovala spoustu nedodělků, ale výrazně napověděla, jak bude vypadat válečný konflikt v jiném koutě planety. Tedy v naprosto jiných podmínkách než v Černaruských lesích v základní hře. Nejprve jsem z Operace Arrowhead vyzkoušel jednu z misí v kampani, kde jsem se společně se svým týmem vypravil osvobodit zajatce uvězněné kdesi v budovách dolu...
Nástup do mise byl vskutku efektní - na místo nás dopravila menší helikoptéra jak vystřihnutá z filmu Černý jestřáb sestřelen. Do rukou jsem dostal pušku s teleskopickým hledím, tak velkým, že zabíralo skoro polovinu obrazovky. Navíc na důl jsme útočili z kopce a celý areál jsme tak měli jako na dlani. Stačilo se tedy trochu přiblížit a spustit smrtonosnou palbu na nic netušící vojáky. Ti sice na střelbu reagovali třeba ulehnutím, ale už je nenapadlo se skrýt za nějaké překážky či přímo do budov.
Po relativně snadném vyčištění základny přišel na řadu další úkol. Z jedné z budov totiž vyběhl civilista, který tvrdil, že právě na příkaz vojáků podminoval celý komplex. Ještě mi stačil do rukou vrazit deaktivační kód a posléze se ztratil kdesi v údolí. Řekl jsem si, že deaktivovat systém systém bude hračka, ale to jsem ještě netušil, že číselník detonátoru není tvořen klasickými arabskými číslicemi, ale nějakou podivnou hatmatilkou.
Naštěstí šlo číslice relativně snadno uhodnout a mohl jsem se přesunout na pátrání po rukojmích. To už ale na nádvoří mezi budovami přistál vrtulník s „dočisťovacím" komandem a já se proletěl na druhý konec údolí, kde jsem měl bránit pomocí protiletadlového kanónu nedaleké městečko před náletem. Zkrátka hodně perný den!
Jak je z výše zmíněných řádků zřejmé, získala Operace Arrowhead oproti původní Armě 2 daleko větší spád. Během plnění mise jsem nenarazil ani na jediné hluché místo. Navíc mě překvapila i zmiňovaná logická hádanka. Osobně doufám, že podobně budou vypadat i mise v plné verzi a nebudou se opakovat nudné pasáže z předchozího dílu. Bylo by to rozhodně ku prospěchu věci.
Rozšíření se dočkal i destrukční model, který se tentokráte nachází u každé z budov. Větší stavby lze nahlodávat z různých stran a teprve po chvíli dojde k definitivnímu kolapsu. Naopak menší domky se po jediném výstřelu zbortí do oblaku dýmu kompletně celé. Ať tak či onak, kvalita zpracování destrukce se nevyrovná například Bad Company 2, ale jedním dechem je potřeba dodat, že by toto od tak rozsáhlé hry mohl čekat asi jenom málokdo.
Kompletně nová je samozřejmě celé krajina, která na mě však místy působila trochu zvláštním dojmem. Osobně jsem od prostředí typu Afghánistánu čekal poušť daleko vyprahlejší. Se zelení jsem se setkával až příliš často a bylo trochu zvláštní, když z na prach vyschlé půdy vyrůstal obří keř či desetimetrový strom. Navíc i při nízkých průletech vrtulníkem mi nepřišla krajina natolik rozmanitá jako v původní Armě. Na druhé straně musím pochválit zpracování budov a doufám, že v plné verzi by se část misí mohla odehrávat právě v městské zástavbě.