Aliens vs. Predator

Lidé se, jak jinak, šťourají, kde by asi neměli. Honěni touhou po bohatství, skupinka mariňáků objevila a poskvrnila posvátný chrám predátora, který pro změnu vzbudil vetřelčí královnu, všechno jaksi obživlo a tři rasy se začali navzájem mydlit. Toť premisa nové akční hry Aliens vs. Predator. Její úvodní část na E3 předvedl producent Paul Mackman a šéf projektu Tim Jones, veteráni z Rebellionu. Oba se podíleli i na původních dílech AvP série, jimž nová hra zůstane věrná.

„Ve hře opět budou tři kampaně: jedna za mariňáky, jedna za vetřelce a jedna za predátora. A opět se budou radikálně lišit. Dneska vám ukážeme kousek z té prvně jmenované,“ uvedl prezentaci Paul Mackman. Nová hra je zasazena asi 30 let po událostech z filmového Vetřelce 3 a pro všechny tři protagonisty se bude odehrávat na stejné planetě.

„Kampaně budou vzájemně propojeny a ačkoliv se nebudou přímo ovlivňovat, narazíte v nich na spoustu souvislostí a podíváte se na některé stejné lokace z různých perspektiv,“ vysvětloval Paul. Na můj dotaz, zda jako třeba predátor budu moci zabít mariňáka, za kterého jsem předtím hrál, jen zavrtěl hlavou.

Předváděné demo se odehrávalo v blíže nespecifikované stanici, kde zrovna vetřelci zmasakrovali několik mariňáků a vy se teď se svými kolegy dáváte dohromady. „Hrajete za zelenáče, klučinu, který se zrovna k mariňákům připojil,“ podotkl Paul. A vzal nás hlouběji do budovy, kde se na jednom místě zastavil a ukázal díru ve stropě, která pokračovala dírou v zemi. Tady někde zřejmě zemřel vetřelec a díky své acidní krvi se jeho mrtvola propálila ještě o několik podlaží dolů. Musím uznat, že prostředí bylo příjemně detailní a hra světel působivá, jen rozlišení obrazu mi přišlo podezřele nízké.

Po kratší procházce jsme konečně našli kolegu, který zrovna ovládal střílnu, a poslal nás nahoru. Tam ale zničehonic začal útok vetřelců. Světla zhasla, mariňáci to dostávali jeden po druhém a vůbec bylo zle. Hrající šéf projektu Tim proto upřel pohled na detektor pohybu na jeho zbrani a vyhodil několik světlic. „Světlice patří do skupinky volně dostupných klíčových předmětů. Máte jich neomezeně – a budete je fakt potřebovat,“ popisoval dění Paul.

A opravdu, díky umělému osvětlení měl hráč najednou aspoň tušení, kudy se vetřelci plíží, a měl šanci nepustit si je k tělu. To se mu nakonec, po dalších asi pěti minutách akce a po kolapsu světel, stejně nepovedlo a definitivně to schytal. Upřímně řečeno, i přes pilné škrábání poznámek jsem si toho z prezentace v paměti moc neudržel. Akce působila mdle, nezanechala ve mně skoro žádný dojem a hraní za mariňáka se mi vůbec nezdálo tak nervy drásající jako tomu bylo v původní hře.