Aliens vs Predator multiplayer

Minulý týden se na PC, Xbox 360 a PS3 objevilo multiplayerové demo dalšího dílu ze série Aliens vs. Predator. Určitě jste slyšeli o problémech, které mělo, konkrétně nebylo možné se připojit do žádné hry. Po porodních bolestech, které rozhodně nepřispěly k popularitě dema, se ale dalo už celkem v pohodě hrát a výsledkem mého snažení jsou následující dojmy.

Nejen technické problémy odradily spoustu hráčů od tohoto vcelku nadějného projektu. Základním nedostatkem demoverze je totiž naprosto nulová pomoc od tvůrců. Skočíte do hry a nevíte, co máte dělat. Když se nepřehlednými menu obrazovkami dostanete až k nastavení ovládání a všimnete si, že se dá volit pro každou rasu zvlášť, máte napůl vyhráno. Proč na půl? Protože ve hře záhy zjistíte, že polovina tlačítek vůbec nefunguje a na vás je, abyste přišli na to proč.

Dle ohlasů hráčů je vidět, že to spousta z nich vzdala dříve, než mohli objevit zajímavou hratelnost, která se skrývá pod zpočátku nepřístupným hávem. Demoverze nabízí pouze jednu úroveň z rafinerie, která je napůl přetvořená ve vetřeleckou líheň. Do arény je vrženo až osm hráčů a ti se mají deset minut zabíjet v jediném módu – deathmatchi.

Před startem si v lobby vyberete ze tří ras. Nic víc nastavit nemůžete. Přesto bych se lobby chvilku věnoval. První otravnou vlastností je automaticky zapnutý voice chat. Za následek to má, že ačkoliv při deathmatchi s protivníky komunikovat hlasem nemůžete, v lobby se spustí několik ohlušujících zasmyčkovaných a přebuzených zvuků od hráčů, kteří mají mikrofon položen kousek od reproduktoru nebo televize. Uff. Ještě horší je, že demo se nehraje na žádných serverech, ale hostují ho jednotliví hráči. Takže když se „vlastník“ hry rozhodne, že už ho to nebaví, rozjetou hru může kdykoliv ukončit. A to se stává velmi často...

Přesto má cenu Aliens vs. Predator vyzkoušet. Jen musíte být trpěliví, věnovat jeden večer učení se herních mechanismů. Pak možná přijdete na to, že se vám do rukou dostal jedinečný kousek souboje tří fyzicky naprosto odlišných ras. Jejich způsob boje se odvíjí od jejich tělesné konstrukce a motivů, které je k boji vedou.

Vetřelec je v multiplayeru tou nejprimitivnější rasou a jeho způsob boje je nejpřímočařejší. Výhodou je schopnost, záhy pochopíte že nutnost, pohybu po všech stěnách a stropech. Jestli to s ním ale myslíte vážně, doporučuji, alespoň na PC (myš – klávesnice), zapnout automatické přebíhání z podlahy na stěnu a ze stěny na strop. Výchozí volba je totiž ta, že když se na podlaze přiblížíte k rohu, musíte zmáčknout tlačítko, abyste přeskočili na zeď. A na to při pronásledování nebo úprku od nepřítele prostě není čas.

  Vetřelec útočí pouze na blízko, nicméně je k tomu velmi dobře přizpůsoben. Sprintuje nejen nejrychleji, ale i nejdéle ze všech tří. Jeho taktika je připlížit se zezadu k nepříteli a probodnout ho ocasem nebo použít hit&run, tedy zasáhnout a utéct. Jako vetřelec je v online hře dobré využívat temné kouty, které lze rozšiřovat prostým ničením osvětlení. No a poslední výhodou je, že vidíte nepřátele na určitou vzdálenost i přes zdi a stropy.