Alice: Madness Returns

Na každého protivníka platí jiná zbraň, resp. jejich kombinace či jiná komba, takže jsem záhy poznal, že obyčejné mydlení o sto péro jednoho-dvou tlačítek mi moc nepomohlo a brzy jsem umřel. Připravte se ale na jasně lineární a docela úzkou cestičku vpřed, tedy snad kromě bitev s bossy, které vás vhodí do širších arén, což byl třeba případ té rozezlené čajové konvice, jíž asi naštvalo přílišné vedro od sporáku. Ostatně její oko na místě ozdobného ornamentu zlostně pokukovalo po mé schovance, s níž jsem se za pomoci mého věrného koníka, králíčka a nožíků pustil do ozdobného zkrášlování jejího porcelánového těla na pavoučích nožičkách.

Po grafické stránce bych to viděl na dnešní standard, však temně laděné lokace moc krásy nevykouzlí, z obrázku si tak na zadek asi nesednete, ale že by hra vypadala na dnešní dobu špatně, to nemohu říct. Kromě toho bojování a skákání mi přišlo k duhu, že se budete muset ve hře věnovat taktéž pečlivému šmejdění po úrovních a sběru materiálu do statistik. O pepřenkách už jsem mluvil, dále jsem v pauznuté hře vypozoroval hledání zubů, flakónků s lektvary, a zápisků s pamětmi, které vám zřejmě pomohou alespoň trochu pochopit zdejší hodně abstraktní svět, kde je všechno vlastně jinak, než normálně vypadá.

Však když pro vyšší skoky využíváte macatých a pružných houbiček, v reálném prostředí jistě nebudete. Snad drobný závan něžnosti ve hře alespoň nabízí Alenčina životní linka, zde v příjemné podobě kvítků červené růže. Ty jsem všechny ztrácel docela často, možná i z toho důvodu, že mi přišly vzdálenosti mezi ukládacími checkpointy docela daleké. Jinak jsem vlastně něco jiného, co by mi lautr vadilo, nezaregistroval. Je ovšem třeba mít na paměti, že Alenka zřejmě bude prostě ta klasická lineárně-hororová rubačka/skákačka v dosti zvráceném světě, takže vám pěkně promasíruje prstíky a zapatlá a zapotí ovladač. Větší hloubku jsem v ní po tom kratším hraní neviděl, no možná se mýlím a plná verze ukáže třeba ještě mnohem více.

Podle předvádějícího byla prezentovaná ukázka velmi blízká finální verzi, v níž jsem ostatně nezaregistroval žádné velké chybky či nedodělky. Pokud bych měl do něčeho na just píchnout, tak bych ocenil bližší checkpointy, pro někoho i lepší kontextovou nápovědu co dělat (někteří hráči se díky menšímu vodění za ručičku často zacyklili v jedné úrovni), krapet jemnější grafiku a méně lineární úrovně, kde byl koridor místy dosti patrný.

Celkově ale měla nová Alenka na předváděcí akci slušný úspěch, kolem jejích herních stánků bylo stále plno a i kolegové, s nimiž jsem se o Alence bavil, si docela spokojeně brumlali pod vousy. Sakrování se ozývalo snad jen ohledně té zmíněné vyšší obtížnosti prezentovaných partií (nastavený stupínek se mi ale nepodařilo zjistit) a ještě drobných nevychytaných chyb, kdy jsem byl svědkem, jak jeden hráč došel na konec úrovně k bráně, která byla stále zavřená, i když v místě nebyla již ani jedna nepřátelská noha. Kolega se tak musel vrátit a teprve pak se opožděně respawnovala ještě jedna skupinka protivníků. Tu bylo třeba napřed vymlátit, a pak se zmíněná brána otevřela.

Pokud tedy máte rádi trochu toho podivna, kde je jakoby všechno otočené naruby a ještě pořádně zauzlované, Alenka se vám určitě bude líbit, ostatně stejně jako mně. Já jsem s ní byl docela spokojen, a i když tento žánr není z mých nejoblíbenějších, musím uznat, že jsem si pěkně zahrál a zabojoval, usmál se nad pitoreskními protivníky a zvrácenou architekturou úrovní, stejně jako nakýchal, když Alenka vytáhla z kapsy svůj pepřový kulomet.