Alan Wake

Pokud se vám líbila dvojice her Max Payne od finského studia Remedy, obzvláště mnohem příběhovější druhý díl, pak vám Alan Wake sedne jako ztracená rukavice. Důraz na příběhovou linku včetně neustálého vypravěčského monologu hlavního hrdiny nebo televizních seriálů uvnitř hry, pečlivě dávkovaná akční hratelnost, dokonale zvládnutá, filmově stylizovaná výprava a nádherná melancholická hudba (doplněná trefným výběrem písní) jsou i zde.

Dokonce se mi zdá, že snad i textový font je shodný s Maxovými cestami nocí. Prostě rukopis autorů se nezapře. Jestliže se vám ale Max Payne z nějakého důvodu nelíbil, může vás i tak Alan Wake dostat. Oproti svému předchůdci totiž přináší pestřejší hratelnost a především: paranormální záhadu, jakou jsme tu neměli od dob prvního Silent Hillu.

Touhle dobou už zřejmě o Alanovi ledasco víte. Minimálně byste měli mít nakoukaných šest epizod hraného prequel-seriálu Bright Falls, které udělají velkou radost každému fanouškovi Twin Peaks od Davida Lynche. Pokud jste Bright Falls ještě neshlédli (ideálně v HD přímo na Xbox Live), určitě doporučuji tak před vstupem do hry učinit. Alan Wake je totiž založený na příběhu a Bright Falls je opravdu pečlivě vystavěná předehra, uvádějící vás do děje, postav a atmosféry horského městečka, na které čeká několik pekelných nocí.

Alan Wake je spisovatel ze staré školy, který stále používá mechanický psací stroj a v mnoha ohledech připomíná Stephena Kinga – kterého ostatně hned v úvodu hry cituje. Alan žije a pracuje v New Yorku, kde si s ním také užijete několik překvapivých herních sekvencí. Přestože má ale za sebou sérii velmi úspěšných knih o neohroženém detektivovi, poslední dva roky trpí tvůrčí krizí. Jeho žena – mimochodem přirozeně půvabná, žádná vyumělkovaná modelka – se rozhodne mu pomoci výletem daleko od města a každodenních starostí: do divoké přírody v okolí horského městečka Bright Falls.

Už během hratelné sekvence převozu trajektem k městečku budete ohromeni krásou zdejší krajiny: vysoké kopce porostlé hustými jehličnatými lesy, zasněžený horský štít v pozadí, nádherně modravé jezero a půvabně starosvětské městečko vám snadno učarují. Přidejte k tomu západ slunce a dostanete téměř kýčovitou nádheru, která mě osobně bolestivě připomněla, že pocházím z Jeseníků a v Brně mi ledasco chybí.

Hra ovšem nezačíná samotným příjezdem do Bright Falls. Začíná ještě mnohem příhodněji a stylověji: noční můrou. Alan v ní srazí během noční jízdy horskou silnicí člověka, jehož tělo ale záhadně zmizí, aby se následně vynořilo reanimované jakýmsi černým pulzujícím obalem a jednoznačně vražedným záměrem. Reanimovaní lidé, odění do pulzující temnoty, si uchovávají svoji inteligenci i hlas, zároveň se ale do jejich projevu míchá stín čehosi nelidského, co jimi všemi prostupuje a má svou vlastní agendu.

Ukáže se, že proti těmto tzv. „Taken“ existuje jediná obrana: světlo, které rozptýlí černý obal, takže je následně možné protivníka zabít střelnou zbraní. Nebude to ovšem nic jednoduchého, jelikož ona neurčitá a nehmotná temnota, která místními lesy i jezerem proudí, dokáže na dálku rozbíjet lampy, posednout neživé předměty jako poltergeist a vrhat je proti vám, či dokonce vyvolat tornádo, v jehož moci je smést téměř cokoliv, včetně vozidel nebo budov.

Příběh se zpočátku řádně zamotává a záměrně nedává hráči šanci rozeznat realitu od noční můry. Do toho připočtěte ještě postupně nacházené stránky z nové Alanovy knihy, jejíž psaní si vůbec nepamatuje, ale přitom tato kniha dokonale popisuje vše, co se kolem něj děje. A také televizní show, ve které on sám sedí u psacího stroje a řeší děsivé dilema. Netrvá dlouho a vaši ženu unesou, přičemž vám najednou chybí týden času a vzpomínek na něj.

Tohle ale není Lost: úvodní spirála záhad se začne rychle a dramaticky vyjasňovat, jak vlastními silami i s pomocí hrstky přátel budete odhalovat historii města a podstatu zla, které se pod ním probudilo. Vše bude stále jasnější a příběh bude nabírat na otáčkách i napínavosti, jak se poženete k zoufalému velkolepému finále.