FIFA World Cup 2010

Jen slova chvály mám také pro rozhodčí, lapsusy vídané v minulosti byly snad definitivně vymíceny, ať už jde o pískání ofsajdů, citlivé posuzování faulů nebo udělení výhody. Tyhle činnosti bývaly jejich Achilovou patou, ovšem sudí na mistrovství světa jsou málem stoprocentní. A určitě také dost přísní, v zápasech si nešlo nepovšimnout laťky nastavené výše, arbitři tu skutečně žlutými kartami nešetří a ani pro červenou nemají daleko. Tak jako nabádá k přísnějšímu oku skutečná FIFA, přitvrdili patrně i vývojáři v EA Canada. Inu i tím se odlišuje vrcholný turnaj sezóny. Zatímco ve FIFA 10 bývaly strkanice často přehlíženy, zde zazní hvizd téměř po každém razantnějším zákroku, ne jen po drsných skluzech.

Díky turnajovému zaměření prošlo inovací též zahrávání penalt. Mnozí již patrně viděli výuková a ukázková videa, takže jen stručně – důraz je kladen na sílu okamžiku, nervozitu a důležitost pokutového kopu. Přítomen je proto jakýsi ukazatel klidu hráče, takže při exekuci nezáleží jen na síle střely a dobrém umístění. V potaz se musí brát i pohoda a odhad. Vychýlení analogové páčky je vážně čistě o pocitu, pakliže ještě v tréninku vidíte graficky kam balón poletí, v zápase už ne. Přímáky, rohy i penalty si jinak jednotlivé vývojové týmy série FIFA řeší vždy po svém, tentokrát byly tedy přidány navrch vibrace (ještě více znervózní exekutora i brankaře) a Panenkova finta. Vršovický dloubák je samozřejmě účinný, ale musí se umět a brankář musí skočit (což ne vždy dělá), k dispozici je též zaseknutí při rozběhu a změna směru kopu těsně před dotykem s míčem.

Napětí, emoce a rivalita mezistátních zápasů se pochopitelně přenesla také do technického zpracování. Hlavně v přerušení hry je k vidění řada nových animací, po všech těch spálených šancích a fantastických zákrocích brankaře, který zmařil málem jistý gól a míč lapil, nebo vyškrábl nad břevno. Adrenalin je skutečně všudypřítomný, neustálé gestikulace, diskuse s rozhodčím, krocení vášní, pády na kolena, chytání se za hlavu a podobné výrazy zmaru skvěle dotvářejí atmosféru mnohdy klíčových zápasů na světovém turnaji. Režie přenosu často zařazuje i pohled na lavičku, na rozzuřené a rozparáděné trenéry. V důsledku licence lze uzřít Cappela, Hiddinka, Dungu, Lippiho, viděl jsem i obtloustlého Maradonu.

O věrně vymodelovaných jihoafrických stadionech asi psát netřeba, stejně jako o reprezentačních dresech, reklamních LCD panelech, turnajovém míči a dalších oficialitách. Tohle mají EA Sports skrzeva práva ošetřené dokonale, údajně stejně jako televizní grafiku a snad i rozmístění kamer. No uvidíme v létě. Zápasy jsou každopádně krásně vyšňořené, včetně úvodních nástupů a ceremonií, státních hymen i nezbytného ohňostroje a záplavy konfet. V hledišti to vůbec dost žije, diváci rozbalují obří transparenty, vlajky a jsou pochopitelně hodně slyšet. Ozývá se tradiční povzbuzování, chorály, u afrických a jihoamerických týmů zase víří bubny, diváci umí skandovat i jména většiny hvězd. A jestliže si na turnaj uměle dosadíte náš neslavný mančaft, dočkáte se také tradičního pokřiku o Češích, kteří popírají svoji příslušnost tím, že neskáčou.

Každá reprezentace má vlastně svoje publikum, přičemž nejde jen o zvuky a barevné ladění. Při častých prostřizích na diváky, uzříte postavy vymodelované bezmála stejně detailně jako hráče a patřičně vybavené. Hloučky fanoušků mají bojovně pomalované tváře, fotbalové klobouky, trumpety, autentické dresy, často mávají i vlajkami a šálami s příslušnými hesly. Prezentace hry je zkrátka velice precizní a svým způsobem skoro dokonalá. Škoda proto tradičních bolístek EA fotbalů, v podobě stále stejných opakujících se animací a nijak nápaditých záběrů, jež režie servíruje co chvíli. Nástupy mužstva z útrob stadionů jsou všehovšudy snad jen dva, pomalý švenk přes tribunu zase provází každé střídání a prohrané utkání doplní vždy hráč v podřepu, totálně zdrcený a vyřízený.

Jsou to pochopitelně drobnosti, avšak kazí výsledný dojem a nabourávají fotbalovou atmosféru, tak pečlivě jinde budovanou. Za ta léta, a při pásové výrobě sportů u EA, by přece tohle všechno mělo být už dávno vychytané. Ale není, počítejte tedy i se záležitostmi jako ne zrovna povedené tváře některých hráčů, unifikovanými modely snad všeho v okolí a vůbec s minimem změn v grafice. Ačkoliv hra vypadá pořád dobře a pořád je to ten „next-gen“ ze kterého byli mnozí ještě před pár lety paf, konzole nemládnou a nějaké oživení a výkon navíc by pomalu byl žádoucí. Potvrdí to hned první prostřih na stadion, kde si lze přes poletující konfety všimnout ošklivých diváků v dáli. Zrovna tak trávník vypadá chvílemi jak sešlapaný koberec (ač je při některých pohledech vybaven rádoby 3D stébly), konfety dopadnuvší podél hrací plochy jsou zas jen prachobyčejné rozplizlé fleky.