Skip to main content

RECENZE F1 2013

Lotus 98T, Alain Prost i Brands Hatch, ale také recyklace.

Před třemi roky začaly nové videoherní formule docela povedenou štaci v přístupném a prezentačně vytříbeném úvodníku s datem 2010 (naše recenze 7/10). O rok později pak Codemasters své formule poopravili a doplnili na dobrý standard (naše recenze 8/10), aby loni "efjedničky" začaly mírně stagnovat, když toho dost vypustily a nově nabídly víceméně jen režim Šampionů (naše recenze 7/10). Proč ta rychlá rekapitulace? Protože ten letošní mistrák je na tom velmi podobně jako F1 2012, resp. ta pomalá stagnace, které se při každoročním opakování prostě nevyhnete, je v F1 2013 už jasně patrná.

Óda na klasiku

Velmi jsem se těšil na slibný nový režim F1 Classic, zastřešující výběr z historických okruhů, slavných monopostů a legendárních jezdců. To jsem ale ještě netušil, že klasické formule jsou prakticky tou jedinou větší novinkou celé hry, přičemž na ty dlouhodobé bolístky se znovu vůbec nesáhlo. Každopádně klasické monoposty z turbo éry osmdesátých let, spolu s pískajícími devadesátkami (pokud si připlatíte za DLC, nebo rovnou koupíte dražší edici), jsou oproti současným vozům velmi příjemným zpestřením, to nemohu popřít. Zajezdíte si s nimi jak v navrátivším se režimu Grand Prix, který minule trestuhodně chyběl, tak i v obou časovkách a nechybí ani trojice scénářů.

Tak mě napadá, že tu sezonu v kůži skutečného pilota tvůrci minule snad schválně vypustili, jen aby měli pro ten letošní ročník aspoň jednu další novinku v rukávu? Protože umělé vypuštění a přidání jednoho základního režimu hry prostě nejde jinak logicky zdůvodnit. Jenže celý ten klasický zážitek hnedle nabourává celá řada nedotažených věcí. Tak předně se mi vůbec nelíbí, že za plný klasický rošt musíte zaplatit, protože ten půltucet monopostů z let 1992-1999 a dva okruhy k tomu jsou součástí pouze dražší Classic edice, nebo placeného DLC. Je fakt fér, že za jedinou velkou novinku ročníku 2013 si hráči musí ještě připlatit!

Startovní rošt tohoto klasického módu je navíc logicky omezen počtem nabízených vozů, takže celé pole má vždy pouhou desítku monopostů. Dá celkem rozum, že mixování vozů z různých epoch zde samozřejmě není možné. A konečně výběr těch bonusových okruhů mi nepřipadá nijak „legendární". Ano, o italské Imole z devadesátek by se to dalo říci, když se na ní zabil Ayrton Senna, ale portugalský Estoril ničím nevyčnívá, stejně jako španělský Jerez, kde se navíc v současnosti testuje. Pokud bych měl sáhnout do Španělska pro nějaký opravdu slavný okruh, tak jedině na Montjuic Park nad Barcelonou, před jehož nebezpečností by dnešní jezdci okamžitě prchli zpátky domů.

Aby tyto staré tratě vypadaly klasicky, tak dostaly speciální barevný filtr s utlumenou paletou, ale nepochopitelně na nich chybí jakékoli reklamy, tabule, plakáty a transparenty, takže o nějaké staré závodní idyle si mohou nechat jen zdát. Schválně si zdejší sterilní a šedé mantinely porovnejte s nějakými obrázky z velkých cen té doby. To platí i o jediné opravdové legendě z nabídky klasických tratí, kterou je britský okruh v Brands Hatch, jenž zvláště za typického anglického pošmourna vypadá snad jako jediný opravdu klasicky. Atmosférou tak jízdy na historických okruzích tedy moc neohromí, byť jako zpestření to zde není vůbec špatné.

Střídmější sezóna 2013

Když se tak vrátíme z minulosti zpět do současnosti, najdeme v F1 2013 klasickou sestavu letošní závodní sezony, tedy už jen 19 závodů a 11 týmů. Od minulého roku totiž chybí stejně strašná přístavní Valencie a podobně strašný tým HRT, takže se nám obsah mírně smrsknul. Drobností je také rotace Hockenhemringu za nynější Nürburgring a povolení DRS již jen v pevně daných zónách okruhů. Následující je už vlastně naprosto shodné s minulými ročníky. O vyděděném a znovu instalovaném Grand Prix už jsem mluvil, tak ještě připomínám znovu pětiletou kariéru (jen první díl má let sedm), v níž se na startu zase drobně pozměnila nabídka smluv s týmy.

Sestřih jízdy Ferrari F1-87/88c Gerharda Bergera v Jerezu z Classic režimu.

Nyní to jsou slabí Marussia, Caterham, Williams a Toro Rosso, ale další a lepší týmy si můžete odemknout za povinný Young Driver Test. Tento vnucovaný a nanicovatý režim, kdy vás hra v 11 cvičeních a 3 videích z Yas Marina učí jet rovně a zatočit, považuji za nadbytečný přívažek, a ani zde se můj názor nezměnil. Bez absolvování celého prvního dne, což znamená mimo jiné opět sledování nudných videí, vás hra vůbec nepustí do kariéry. Ta se nese v duchu „Kdo porazí Vettela?" a zase celkem zbytečně vyžaduje minimum 25% skutečného počtu kol, což zhruba znamená nejméně 12-18 koleček na závod. To pro některé hráče může být až zbytečně mnoho.

Ostatně Safety car je stále spíše netečný, vyjíždí naprosto sporadicky a opět jen v závodech nad těch 25% délky. Nezměnila se vaše každoroční manažerka Sabine, ani stálá absence předsezónních testů (klidně by se na ně ten Jerez pěkně hodil), interaktivních pistopů, zaváděcích a vítězných koleček, či telemetrie. Model poškození je stále stejný, takže přední, zadní křídlo a odlétávající kola, což je v reálu holý nesmysl. Jízdní vlastnosti mi přišly také prakticky identické s minulým dílem, snad jen chování na mokru bylo krapánek ztíženo. Vůbec jízda na vodě zde je možná jasně nejlepší v celé sérii. Což je dané nejen simulací akvaplaningu a nově více kluzkými povrchy a obrubníky kolem tratí, ale také skvělými loužičkami na postupně vysychající trati. I minule to za deště byla parádní jízda, ale nyní jsem si jí snad ještě malinko více užíval.

Ovšem při aktivaci všech pomocníků pak formule i za silného deště stejně sedí na vozovce jako přibyté, nicméně výhled je zase snad až moc skrápěný kapkami, takže není moc dobře vidět na silnici. Těch efektů na „sklu kamery" mohlo být určitě méně. Nejvíce pozlobí ale každý rok ty kritizované penalizace, které jsou nyní až absurdně přehnané. Stačí už jen trochu více zabrzdit před zatáčkou a když to do vás jezdec vzadu napálí a zničí vám zadní křídlo, stejně dostanete na zadek vy a viník si jede v klidu dál. Není výjimkou ani další nezaviněná nálož zezadu, kdy vás hra dokonce podruhé vyloučí ze závodu jen za větší sešlápnutí brzdy a debilitu těch AI pilotů za vámi! Ostatně protivníci jsou nyní agresivnější a častěji se cpou všude možně, přičemž jezdí od minulého dílu i rychleji.

Záznam časovky ze Spa Francorchamps

I proto je na výběr aktuálně už pět obtížnostních stupínků, ostatně znovu jsou scénáře zase hromskou výzvou. Mám na mysli náhražku režimu Šampionů z minula, kdy před vámi leží dvacítka nastíněných scénářů z různých situací v závodech a s různými úkoly na splnění, potažmo výhru. Nemusím asi připomínat, že v tomto režimu jsou nové formule absolutně nejzábavnější. Tradiční je pak ještě o něco těžší časovka na šestero způsobů, kdy podobně na různých okruzích za různého počasí musíte pokořit stanovené časy. To je rozhodně větší výzva, než klasické časovky proti stínovým vozům a vlastním časům. Nikdo ale neopravil ty ničemné hlášky o nedostupném internetu, když nejste připojeni. Ty stále vyskakují a stále je musíte několikráte zbytečně odťukávat.

Multiplayer, nově přes online síť RaceNet, naštěstí nepostrádá splitscreen i s možností vlastního šampionátu a kooperace, jež doplňuje dvojka LAN a online jízd znovu pro neměnný počet 16 živých jezdců se 6 umělými. Nu a posledním, opět jen převzatým režimem, je ta zkrácená a zrychlená sezóna na desítku podniků s jednokolovou kvalifikací, co vlastně nechybí ani v minulých dílech.

Okolí tratí rozhodně nepotěší

Bohužel ani po grafické stránce to letos není žádná sláva. Po drobném cizelování obrázku, který před těmi třemi lety docela překvapil, už nyní grafika spíše couvá, než že by se posouvala někam dále. Přitom výkonu mají tvůrci dost, protože tím vypadnutím jednoho týmu ze startovního pole (tzn. o dva vozy na počítání méně) se jim na konzolích uvolnila paměť, ale znát to opravdu není. Stále platí 720p obrázek při celkem stabilních 30 FPS, což bohudíky na rozdíl od GRIDu 2 znamená docela plynulou jízdu bez kuckání. Ale tovární EGO engine třetí generace už asi více podojit nejde, protože kupodivu oproti minulému roku vidím až moc rozmazané a velmi hrubé textury okolí. Tratě letos ale nejsou vůbec pohledné, jakoby je tvůrci záměrně rozostřili a rozmazali. Ostatně i taková stará Forza 2 vypadá stále o třídu lépe, což je na nové formule velká ostuda. Na stále vesměs pěkných monopostech je ale vidět opuštění pokročilejšího vyhlazování, když kokpity mají zubaté okraje, no tvůrci prý zbylý výkon použili hlavně na lepší nasvíceni a stíny, což ale okem nedokážu posoudit.

F1 2013 vyjde ve dvou edicích (pouze o stovku dražší Classic edice má úplný obsah klasického režimu) na PC, PS3 a X360 s anglickými manuály v pátek 4.10.2013 od 899,-.

koupit na Xzone a dostat natahovací model Carrera monopostu Red Bull RB7 F1 zdarma.

Možná se místo pořádné řemeslné práce studio spíše soustředilo na pozvánky pro slavné a známé osobnosti, které vypomáhaly s novým dílem. Jasným poradcem přes jízdu byl znovu britský pilot Anthony Davidson. Ke komentování se od roku 2001 vrátil Murray Walker, jemuž sekunduje další novinář David Croft, a hudbu znovu nakomponoval Ian Livingstone. Ten sice není možná až tak slavný a známý, ale tradičně skládá pro všechny formule od Codemasters, zhudebnil i GRID 2 a Company of Heroes, ale hlavně ho poznáte jako autora té slavné standardní melodie všech telefonů Nokia. Jednu skladbu zde poslali i Fleetwood Mac, přičemž vše se mixovalo ve slavném „Beatles" studiu na Abbey Road.

VERDIKT: Slavná jména ještě dobrou hru nedělají. Zvláště na letošním ročníku je prostě už jasně patrné, že se studio soustředí na novou generaci konzolí, přičemž F1 2013 nyní jakoby vyšly jen z povinnosti. Už minule bylo novinek naprosté minimum a letos? Kdyby nebylo rozkouskovaného a placeného klasického režimu, tak ani není o čem mluvit, když má hra navíc stále plnou skříň kostlivců nedodělků a chyb, které tam chrastí už dlouhá léta. Nové formule tak můžeme doporučit pouze nováčkům, či jezdcům, které hodně láká jízda s klasikami. Ta ztráta invence a nápadů letos na známce prostě musela být znát.

6 / 10

Read this next