Prison Break: The Conspiracy

Na herní verzi seriálu Prison Break (u nás Útěk z vězení) jsem se hodně těšil. Však celý seriál a zvláště jeho asi nejlepší první série patří k mým oblíbeným, takže jsem zhlédl všechny jeho díly. Samozřejmě jsem měl obavu, jak spíše méně zkušený slovinský tým ZootFly (doposud hlavně autoři tankové série Panzer Action a technologického dema Ghostbusters) k zajímavému námětu přistoupí.

Slovinci totiž přebrali vývoj Prison Break od zkrachovalých Brash Entertainment, přičemž svoji zhruba třináctiměsíční práci si financovali zcela sami. Hotové dílko se pak zalíbilo distributorovi Deep Silver, jenž hru na PC, PS3 a Xbox 360 vydává. Nicméně ZootFly na to šli od lesa a zvolili asi to nejlepší pojetí seriálu, jaké bylo možné. I když se z obalu hry šklebí oba hlavní televizní hrdinové, hlavní roli ve hře totiž svěřili zcela jiné a nové postavě.

Tou je Tom Paxton, jakožto agent „společnosti“, tedy té tajné organizace, jež má takový zálusk na smrti Lincolna Burrowse. Společnost vás vyšle jako mukla do věznice Fox River, kde máte být ve stopách Michaelu Scofieldovi, abyste zjistili, co má Lincolnův bratr za lubem. Hra tedy pohlíží na události první série z trochu jiné perspektivy, přičemž celý příběh vytvořený ve spolupráci s tvůrci televizního seriálu děj předlohy volně kopíruje.

Resp. k hlavním událostem stejně dojde, ale mimo ně si Paxton hraje na trochu jiném písečku, což je rozhodně dobře. Zvláště pro fanoušky seriálu, kteří první sérii již viděli, má příběh rozhodně několik es v rukávu, kdy určité události z televize dále rozvede, mnohdy dosti překvapivou cestičkou. Je ovšem dobré vědět, že pokud jste seriál ještě neviděli a chystáte se na to, rozhodně s touto hrou vyčkejte až po zhlédnutí všech epizod úvodní řady, protože z hry byste lehce pochopili všechno, co se v seriálu děje a sledování byste si již tolik neužili.

Na druhou stranu, pokud vás seriál nezajímá, hra už pro vás rozhodně nebude tolik atraktivní jako pro jeho diváky, i když vám vše podstatné vysvětlí, a to zejména užitečnými shrnutími předešlého dění v nahrávacích obrazovkách mezi kapitolami. S agentem Paxtonem se tedy pohybujete výhradně v prostorách káznice Fox River, za její brány se nedostanete. Přitom tyto exteriéry slouží jako kulisy převážně stealth adventuře s akčními prvky, když na scénu nahlížíte přes hrdinovo rameno z hodně přiblíženého pohledu třetí osoby.

Ten mi moc nevyhovoval, protože na můj vkus mi postava hodně zacláněla, byť to většinou spravila korekce kamery. Trochu nepatřičně na mě taktéž zapůsobil fakt, že s Paxtonem se ve věznici pohybujete doslova všude jako ryba ve vodě, protože mu nedělá problém kdykoliv se proplížit a proniknout tu do kanalizace a sklepení, támhle do různých zařízení a budov, nebo na střechy a hlídané venkovní prostory. A to ve dne i v noci. I ten diktafon, který propašoval dovnitř, by v reálu asi jen tak neschoval.

Vlastně i stavitel věznice Michael Scofield je v tomto na Paxtona krátký. Skoro mi přišlo, že kdyby se vás Scofield zeptal kudy ven, na požádání byste ho provedli celou strukturou věznice, jako by to nebyla super střežená oblast. Beru tedy za dané, že Paxton má o celém areálu dobré informace, však můžete kdykoli nakouknout do stálé minimapky v rohu obrazovky nebo do její větší sestřičky, kde snadno vyhledáte cestu vpřed a rozmístění všech stráží.

Přitom na testované PC verzi nepatří grafika bez vyhlazování zrovna na vrchol, ale rozhodně nepostrádá jistou patinu a zajímavost, veskrze tvořenou jakýmsi oparem a zrněním obrazu, stejně jako dobrou prací s hloubkou ostrosti. Však hardwarové požadavky jsou naprosto střídmé, tedy stejně jako možnosti nastavení grafiky, takže na mé sestavě C2D 2,6 GHz, 3 GB RAM a NX-260 896 MB jsem při rozlišení 1280x1024 a plných detailech neklesal pod 100 FPS.

I když je příběh hry čerstvý a odlišný od seriálu, působivá prezentace je televizní předloze velice podobná, což je rozhodně dobře. Ať už shodnými motivy v hlavním menu jako z titulků seriálu, velice povedenými průlety kamerou po věznici, nebo stejnou a vpravdě filmovou hudbou od dvorního skladatele seriálu Ramina Djawadiho, která je, ostatně jako v předloze, naprosto perfektní i efektní.

Pohodlné je taktéž ovládání, kdy jsem posléze vyměnil myš s klávesnicí (myš funguje i v menu) za pro mě intuitivnější xboxový joypad, jenž hra automaticky rozpozná a briskně změní ikonky rozhraní. Paxton totiž sám o sobě nějakými světobornými dovednostmi neoplývá. Prakticky všechno je zde řešeno pomocí kontextových příkazů, přes něž skáčete, šplháte a ručkujete, což se vám při kradmých eskapádách po různém potrubí a v šachtách, kdy Paxton tajnými cestičkami neustále cestuje po věznici, určitě hodí.