Duke Nukem Forever
Návrat krále je plný nostalgie. Koho potěší?
Když v roce 1996 vyšel Duke Nukem 3D, bylo mi dvanáct. V té době byly mé zkušenosti s žánrem 3D akcí (jak se tehdy říkalo) omezené pouze na staršího Dooma a Wolfensteina 3D. Na den, kdy jsem poprvé slyšel o Dukovi, nikdy nezapomenu. Vyprávění zážitků z hraní o několik let staršího kamaráda mi dodnes rezonuje v uších a bez sebemenších pochyb mohu prohlásit, že tak neuvěřitelný wow efekt jsem od té doby nezažil. Duke se ale stal slavným kromě svého drsného humoru také legendárním multiplayerem.
Pamatuji si, jak mi kamarád líčil scény z několika zápasů a já jen kroutil hlavou, že to prostě není možné. Že není možné, aby se jeden schoval na toaletě a druhý mu tam hodil pipe-bombu; že jde zmenšit lidi a pak je rozšlápnout; že jsou ve hře holky, které vám za peníze ukážou krásy svého těla, a že jsou ve zdech díry po kulkách. To ne... díry po kulkách? Neuvěřitelné. Když jsem se pak k Dukovi dostal, tak mi to tak neuvěřitelné nepřišlo, ale ta první představa z vyprávění, co všechno je tam možné, mě posadila na zadek.
Duke byl první hrou, která na běžné technologii přišla s do té doby neviděnou interaktivitou prostředí. 3D Realms pokračovali v podobném duchu také u svých dalších her a o rok později vydaný Blood či Shadow Warrior považuji za ještě lepší hry. Jak všichni víme, s vývojem Duke Nukem Forever si 3D Realms dali pořádně na čas a kdyby práce nepřevzal Gearbox, tak by záchranu světa ženami zbožňovaný pan Nukem nikdy nezopakoval. Naštěstí se vrátil a to dokonce i s originálním dabingem. Stálo těch téměř patnáct let čekání za to?
Podezřívám Gearbox, že od převzetí projektu na vizuální stránce nezměnili vůbec nic.
Michal Bayerl, recenzent EG
Pokud bych měl staronového Duka charakterizovat do jedné věty, pak bych klidně mohl říct: nic nového pod sluncem. Jenže ono to tak úplně neplatí. Současný žánr FPS se změnil natolik, že DNF v tomto světle působí tak trochu jako nová hra, akorát ze staré školy. Opět tu jsou emzáci, co se snaží vyhladit lidstvo a začínají přímo u Duka doma. Ten si užívá zaslouženého odpočinku a nepřátelskou invazi z prvu sleduje tak trochu s nezájmem. Navíc prezident jeho pomoc razantně odmítá a dokonce mu zakazuje, aby jakkoliv do vyjednávacího procesu zasahoval. Není se čemu divit, minule totiž zničil, co se dalo, a přitom se ještě stal nejpopulárnější osobou planety. Jenže v okamžiku, kdy nepřátelé začnou unášet ženské pohlaví neznámo kam, to v Dukovi začne vřít.
Vybaven hláškami drsnějšími než šmirglpapír vyráží do boje proti... prasatům. Mladšímu publiku možná zůstává rozum stát, ale my, co jsme s Dukem vychodili gympl, máme úsměv na rtech. Vepřové patří mezi základní maso do mlýnku a pro jeho přípravu se nejlépe hodí brokovnice. Tahle zbraň vůbec bude patřit mezi vaše neoblíbenější po celou dobu hry. Je účinná i na střední vzdálenost a nábojů je také dostatek. Kromě základních prasátek se připravte na létající potvory s jetpackem, vznášející se tlusťochy, obrněné emzácké vojáky, brouky či zmutované chobotnice. Většinu z nich znáte z první hry a příliš vás proto nepřekvapí. Více druhů masa na porcování by určitě nevadilo.
Ačkoliv arzenál zbraní zůstal prakticky nezměněn, došlo ke zredukování kapacity Dukových kapes, takže teď kromě své standardní výbavy unese pouze dva druhy zbraní. To zamrzí dvojnásob, protože člověk tak raději sází na klasické zbraně s nejlepším poměrem účinnost/počet nábojů. Populární RPG tak najde uplatnění jen u velkých bossů, protože svým účinkem a zásobou jen pěti střel se do uzavřenějších prostor příliš nehodí, a stejně je to i s dalšími zbraněmi jako laserem či emzáckými raketkami. Kromě brokovnice jsem si nejvíce oblíbil pistoli a mezi veterány známý trojkulák, čili kulomet se třemi hlavněmi. Čas od času jsem na větší vzdálenost využil railgun a ke konci hry také legendární devastátor. Zato pro zmenšovač se příliš prostoru nenašlo a pomalý zmrazovač jsem nepoužil skoro vůbec.
Mezi různými serepetičkami vyniká především pipe-bomba na dálkové ovládání a holoduke matoucí nepřátele. Steroidy, dělající z Duka vražednou bestii v boji na blízko, jsem moc nepoužíval, protože kvůli efektu zuřivosti není pořádně vidět před sebe. Co naplat, že si knedlo zelo vepř uděláte během vteřiny, když na to není pořádně vidět. Stejně nepromyšleně na mě působila i plechovka piva zvyšující výdrž. Po jejím vypití se Dukovi zakalí zrak jako kdyby si dal půl litru pálenky, což akci dělá nepřehlednou a člověk si ji ani pořádně nevychutná. Že by Dukovi dělalo problémy i jedno pivko, to se mi nezdá. V tmavých levelech využijete Dukovo speciální noční vidění, které je opět přehledné asi jako indická křižovatka v pravé poledne.