RECENZE Contrast
Stínohra plná hádanek ve směsi Paříže s plošinovkou.
Ponoříte se do snového a surrealistického světa dvacátých let devatenáctého století, který se inspiruje atmosférou kabaretů a obsahuje mnoho odkazů na noirové filmy. V tomto vesmíru, kde jsou hranice mezi showmanstvím, magií, intriky a klamem značně rozostřené, se ujmete role Dawn, imaginárního přítele mladé dívky jménem Didi. Je to hra s okouzlující atmosférou a bohatým jazzovým soundtrackem. Pomocí Dawniných zvláštních schopností můžete odhalit záhady tohoto světa a zachránit Didi před tajemstvími, která hrozí pohltit jak ji, tak i její rodinu.
Her s originálním nápadem není nikdy dost. Proto vždy potěší, když se na trhu objeví hra jako Contrast, která obsahuje něco nového, zároveň dobře vypadá a také se dobře hraje. Jde o kombinací dvou žánrů: na jedné straně 3D hra z pohledu třetí osoby sledující hlavní příběh a odehrávající se v mírně otevřených prostranstvích historické Paříže. Zároveň je Contrast i 2D plošinovkou, která v některých pasážích i mírně připomene i Limbo.
Jak je nezvyklého prolnutí těchto dvou odlišných žánrů dosaženo? Hlavní hrdinka Dawn disponuje netradiční schopností. Dokáže zmizet z fyzického světa a stát se čistě svým stínem. V říši stínů přeběhne někam jinam, když využívá stínů jiných předmětů jako pevné podlahy, a poté se opět zhmotní. Na této schopnosti je založena vlastně celá hra a všechny její puzzle. Většinou si musíte přesunout objekty a zdroje světla tak, aby na zeď vrhaly stín, po kterém se můžete dostat ke svému cíli. V jiných pasážích je využito i možnosti se do stínového světa přepnout včetně předmětů, který nesete.
Mám-li uvést konkrétní příklad: potřebujete dostat bednu o jedna patro nahoru a není jak. Krabici vezeme, přepnete se u zdi do stínového světa, položíte a přepnete se do skutečného světa. Tím je z krabice jen stín. Přejdete tedy ke světlometu, který na zeď vrhá kruh světla. A pohybem tohoto kruhu můžete stín krabice přemístit, kam chcete. Tam si bednu opět ze stínového světa vytáhnout a položit například na tlačítko na zemi.
Contrast je čistokrevným puzzle, kde vás potrápí jen a pouze hádanky a sem tam skákání po plošinkách. Pokud toužíte po akci, tak zde na ni úplně zapomeňte. Ve hře se nevyskytuje žádný protivník, se kterým byste museli přímo bojovat. A pár výjimek, které lze spočítat na prstech jedné ruky operátora cirkulárky, vždy porazíte nepřímou konfrontací.
Hádanky jsou většinou jednoduššího charakteru, ani jednou se mi nepodařilo zakysnout. Většinou není třeba nijak plánovat řešení dopředu. Stačí pomačkat tlačítka, která jsou po ruce, přeskákat zrovna aktivní stíny a řešení se vždy tak nějak vyklube samo od sebe, bez velkého přemýšlení.
Příběh tu je spíš na vedlejší koleji. Sledujete osud jedné dívky, která se snaží dát dohromady své rozešlé rodiče. A i když je zpracování (dabing) kvalitní a často srší noirovou atmosférou, tak samotný děj je velmi plytký. Jednotlivé animace tu ani tak neslouží k posunu příběhu, jako spíš tvoří animované stíny na zdi, které v tu chvíli můžete využít k dalšímu postupu.
Na zpracování animací zaujme i to, že v herním světě nevidíte, s jedinou výjimkou, ostatní postavy, ale pouze jejich stíny. Co se týče hlavní postavy, tak původ jejích schopností je ve hře naznačen, ale hra je nijak detailně nevysvětluje. Jste tu spíše divákem příběhu, který se vás přímo netýká.
Hraní není přísně lineární: většinou se celá kapitola odehrává v nějaké lokaci (třeba 3 ulice) a postupně (lineárně) navštěvujete domy, kde je více hádanek. Ale mezitím můžete ulice zkoumat volně a hledat sběratelské předměty. V jednu chvíli musíte splnit tři úkoly ve třech lokacích a v jakým pořadí je navštívíte, je vaše věc. Takže úplný tunel jako třeba Rain to není, ale ani se nejedná o plně otevřený svět. Hádanky hádnaky musíte projít většinu v pevně daném pořadí a jen s jedním řešením.
Na hratelnosti jsem si všiml i pár nedostatků. Pohyb hlavní hrdinky mi přišel až moc citlivý, takže je někdy obtížnější se trefit na menší plošinku ve stínových pasážích. Checkpointy jsou docela daleko od sebe. To nevadí, pokud zemřete, protože vás hra hodí do světa pár metrů před místo úmrtí. Ale pokud hru nevhodně vypnete, můžete řešit delší pasáž celou znovu.
Contrast vyšlo pro PC, X360 a PS4 tento týden v angličtině digitálně i v krabici od Comgadu, na PS3 20.11.
koupit na Xzone (pro předplatitele PlayStatin Plus je nyní hra na PS4 dostupná zdarma).
No a poté je tu délka hry, která vydrží tak na tři až čtyři hodinky podle toho, jak detailně zkoumáte vedlejší zákoutí (něco jako v BioShock Infinite). To samo o sobě není zápor, hra rozhodně nestihne omrzet a poslední dobou se podobně kratší zážitky bez mrtvých míst dostávají do módy (Journey, Gone Home, Papo&Yo, Unfinished Swan, Antichamber...). Přesto mi ale přijde maličko dražší, než u těchto arkád bývá běžné. Z peněženky vám vytáhne 400 Kč na Steamu či 500 Kč krabicovka s pár bonusy. Cena mi přijde na hraně, protože srovnatelné tituly stávají o něco méně, ale zase je pravda, že tady se vlastně jedná o dvě hry v jednom a s pracnějším zpracováním (produkčními hodnotami) než typické indie kousky..
VERDIKT: Příjemné překvapení, které by mohlo potěšit každého, kdo má rád netradiční herní prvky a puzzle v hezkém grafickém kabátku. Hra sice není zcela dokonalá, příběh nenadchne a skončí dříve, než by si člověk přál. Ale na druhou si mě získala atmosférou, hudebním doprovodem, dabingem a neokoukanými prvky, které se až do konce neomrzely. Takže jsem celou hru s chutí smlsnul na jeden zátah (na rozdíl od nedávného podobného Rain) a celkový zážitek byl rozhodně pozitivní.