MEGA-RECENZE Project CARS 2
Jak dopadly první velké závody sezony?
Když před 18 lety druhé Gran Turismo spojilo do jedné hry silniční závodění s terénním, bylo z toho velké pozdvižení a důkaz, že se dají dva odlišné závodní žánry spojit v jedno. O něco podobného se aktuálně pokouší druhý díl Project CARS (dojmy z rozehrání), jenž přímo navazuje na úvodní titul z roku 2015. Klasické okruhové závody totiž kombinuje s rallycrossem v další hře, která ale není ani tak zbrusu novým konceptem, jakožto spíše důkladně vylepšeným a rozšířeným prvním dílem.
Jedna třetinka navíc
Však také nepřijdete o žádnou ze 32 tratí prvního dílu, k nimž si můžete přičíst 17 zbrusu nových + několik dalších verzí (např. dlouhý Hockenheimring a ovál na Monze). Celkově to dá solidních 146 variant, které tvoří jak permanentní okruhy (zmíním čerstvý Red Bull Ring), tak i městské lokace (nová Long Beach) a samozřejmě krajinky (opět např. Banochbrae). Novinkou jsou 4 tratě pro rallycross (DirtFish, Hell, Lohéac a fantasy Wildcrest v JAR), a k tomu ještě dvě ledové (kanadská Sampala + švédské Sorsele), takže o místo na hraní opravdu nemusíte mít žádných obav.
Jakkoli i v garáži zase parkují ty samé automobily z jedničky, nabídka vozů se od minula více než zdvojnásobila, pročež letošních 189 vozidel (jednička měla při startu 76 a finálně 125) tvoří pomyslný střed mezi nadcházející konkurencí v podobě Gran Turisma Sport a Forzy Motorsport 7. 700 automobilů forzy je sice naprosto jiná liga, ale určitě nebudou všechny unikátní, přitom nové Gran Turismo zpočátku vyjede pouze se 150 kousky, byť prý zcela nově vymodelovanými. Jakkoli naše škodovka samozřejmě chybí, kvituji zařazení neméně slavných ikon v podobě Ferrari a Porsche (10 + 11 modelů), protože minule slavné supersporty z Maranella chyběly úplně a Porsche zastupoval pouze úpravce RUF.
Čtvero ročních období
Jistá podobnost s prvním dílem je na dráze jasně patrná, pročež pokud si vyberete stejný automobil a trať původem ještě z prvního titulu, kromě pár nových objektů a diváků kolem okruhu na první pohled prakticky nepoznáte žádných větších rozdílů. Nicméně si navolte proměnlivé počasí a nebudete se stačit divit! Možnosti nastavení klimatu jsou už v prvním dějství na svoji dobu naprosto bezkonkurenční, ovšem Project CARS 2 jde v tomto směru ještě mílovými kroky dál. Pod vznosným názvem LiveTrack 3.0 se ukrývá vyspělá technologie proměnlivých podmínek počítaných v reálném čase jak na vozovce, tak i nad ní. Na výběr letos máte nejen již 17 typů počasí od sluníčka po bouři, mlhu a sněžení (jednička má o tři méně), ale dokonce i roční období od jara po zimu!
Vše doplňuje detailní volba času i data včetně denního cyklu. Jenže to ještě není vše. Podle počasí, sluníčka a průjezdu vozů se v reálném čase počítá a simuluje různá teplota a přilnavost vozovky, přičemž v případě mokrého závodu se vytvářejí louže i celé zaplavené části, jež postupně zase vysychají. Což se mění každé 4 vteřiny. Jestli byly hrátky s počasím již minule na vrcholu závodních her, nyní jsou absolutně bez konkurence, protože Gran Turismo Sport má pouze pevně předvolené počasí a Forza Motorsport 7 jízdy na čtvero ročních dob také neumí, byť dynamické počasí má.
Je ale možná škoda, že ta volitelná sezóna není dotažena úplně do maxima, protože v zimě mají stromy stále listí (pořád se používají stejné modely) a spíše se mění grafické efekty, než by se opravdu celý okruh zabalil do sněhového a ledového příkrovu. Projeté louže neztmaví gumy, stejně jako se kupodivu nehraje ani na mokré stopy po projetí vodou, ani na pořádné otisky v kačírcích a na trávě. I tak se ale v nastavení podmínek naprosto skvěle vyřádíte, protože během pár kol zažijete takovou změnu klimatu, jakou u nás ve střední Evropě nezakusíte skoro za celý život.
Pomoc od zkušených závodníků
Tvůrci k vývoji přizvali ještě širší řadu jezdců než minule. Ke stálici Nico Hamiltonovi (bratr Lewise z formule 1) a bývalému Stigovi Benu Collinsovi využili služeb Tommyho Milnera (vítěz 24 hodin Le Mans ve třídě GT), úspěšného závodníka značkových pohárů Porsche Cup Reného Rasta a třeba i továrního pilota McLarenu Chrise Goodwina. Nemůžu ale říci, že by se to na jízdním modelu s nově počítanými pneumatikami od jedničky nějak výrazně projevilo. Ten je totiž velmi podobný projevu vozů v prvním díle, což jinými slovy znamená opět pomezí někde mezi dřívější sérií Shift a simulátory, jako jsou Assetto Forza, iRacing nebo RaceRoom. Navíc se některé vozy řídí dost podivně (např. monoposty Formule C), když jsou podobné formule od Dallary v Assettu, kde kooperovali přímo s továrnou, stále jiná liga.
Na druhou stranu je třeba přiznat, že u většiny vozů si budete prozpěvovat, např. silné doutníky formule 1 se i bez asistencí ovládají naprosto lahůdkově. Např. Lotus 49 Jima Clarka z vítězného Zandvoortu 1967 je toho dobrým příkladem. Stále je ovšem patrné, že zejména s ovladačem jsou některé silnější stroje bez asistencí takřka neovladatelné, nicméně když si všechny pomůcky vyhoníte do maxima, tak o nějaké problémy s udržením vozů na trati samozřejmě skoro nezavadíte. Bez kontroly prokluzu a stabilizace je jízda někdy až zbytečně uklouzaná, ale s těmito pomocníky zase občas tak trochu bez citu a odezvy. Dobrý volant je ale zejména do online závodů naprostá nutnost, přičemž mne trochu překvapila nevýrazná zpětná odezva na mém Logitechu Momo Racing, a to i v porovnání s jedničkou, kde je výrazně silnější. Ostatně ani nicotné vibrace v ovladači nejsou nic, z čeho byste si uhnali křečové žíly.
Rallycross v premiéře
Tvůrci neměli žádné zkušenosti s terénními závody a tak jsem byl dost zvědavý, jak se s premiérovým rallycrossem popasují. A nutno říci, že výborně. Obecně není hra v RX závodech tak přísná jako v posledních DiRTech, kde musíte s akcelerátorem velmi opatrně zacházet. Ručka funguje taktéž velmi citlivě a tak je požitek z řízení na kombinaci asfaltu a šotoliny velmi dobrý. Však celý režim tvůrci konzultovali s respektovaným rallycrossovým týmem Olsbergs MSE ze Švédska.
Občerstvená prezentace
Drobné odlišnosti a novinky rozpoznáte i v závodní centrále, tedy hlavní nabídce hry, která je od minula hezčí, modernější a určitě přehlednější. Telegraficky prolétnu nutné jízdní režimy jako trénink Private Testing (minule se ještě jmenoval Free Practice) a rychlý závod Custom Race (dříve Quick Race Weekend), přičemž časovky Time Trial a online i komunitní závody zůstaly, takže žádný jízdní mód z jedničky tu vlastně nechybí. Project CARS 2 má velké ambice na poli esportu, jenže jeho nová kolonka vás pouze vyhodí do webového prohlížeče, přičemž první soutěže dorazí až později. Jsem sám zvědav, jak se Project CARS 2 v esportu nakonec uchytí, protože tyto záležitosti má nejvíce podchyceno Gran Turismo Sport, jež je esportu vlastně celé přizpůsobené a jako jediná silniční závodní hra má oficiální esport licenci FIA.
Jízda pro kariéristy
Největší částí je znovu rozsáhlá a od začátku plně otevřená kariéra. Kromě dvou vrcholných řad závodních disciplín (tierů) z celkových šesti (jednička má těchto stupňů 8) máte skoro všechny šampionáty již od začátku přístupné a můžete si zase zvolit cokoli od motokár přes cesťáky a formule až po sportovní prototypy.
Vrchol letos tvoří licencovaná americká série IndyCar, světový rallycross (ale bez licence FIA RX, kterou si zabral DiRT 4) a nejsilnější prototypy typu Le Mans, takže máme celkem 9 závodních disciplín (29 tříd vozů) a k tomu navíc i celou plejádu vedlejších jednohubek, k nimž postupně dostáváte pozvánky za postup v kariéře. Trochu nepatřičně ale působí pochvalné emaily, jak jste skvělý řidič a že vás tedy rádi uvidí v nějakém speciálním závodě, ovšem ten si nadto odemknete splněním konkrétního cíle v kariéře, např. určitým počtem vítězství či odjetých soutěží. Každopádně celá kariéra vám vydrží na dlouhé desítky hodin.
Kvituji možnost zkrácených šampionátů, pokud se nechcete v jedné sérii dlouho zdržovat, přičemž je stejně praktické, že lze zajíždět či naopak přeskakovat jak volné tréninky, tak i kvalifikace. Naprosto mi ale nesedí časy umělých soupeřů v kvalifikacích, pokud si je po dosažení dobrého času zkrátíte. I na nižší nastavení jejich schopností totiž najednou obdrží v tabulce extrémně krátké časy, jimž se nedá moc konkurovat, přitom posléze v závodě je i z posledního místa zase natřete. A podruhé v té samé kariéře (minule byla velmi podobná) už jsem ve třetím, čtvrtém stupni ztrácel motivaci pro další závodění, protože máte všechno k dispozici a postupem si kromě vyšších disciplín a vedlejších závodů nic další neodemykáte.
Délku každého závodu si sami nastavíte od 3 kol výše. Animované pitstopy mohou být i s manuálním průjezdem s volitelnými postihy za rychlost a přejetí zaváděcího pruhu z boxové uličky. V případě letmého startu máte možnost volby zaváděcích koleček a jako jedna z mála her má Project CARS 2 dokonce i kolo po průjezdu cílem, jenže je škoda, že maršálkové nikomu nemávají (oni nesignalizují ani při jízdě) a závodníci berou stejný úprk jako při závodě, takže si motory stejně neochladí a nikoho ani nepozdraví.
Šlape jak hodinky
Již první Project CARS je po grafické a hardwarové stránce pohlednou a dobře optimalizovanou hrou. Dvojka je vlastně nemlich to samé, byť oproti jedničce je graficky skoro stejná a občas ještě narazíte na drobné chybky, jako prolínání vozů a mechaniků, liduprázdné boxy, posunutá místa na roštu nebo blikající textury. Při maximální grafice v FHD rozlišení mi stačí stará dobrá GeForce GTX 660, přičemž na své současné GTX 1080 jezdím při trvalých 60 FPS taktéž na maximální obrázek i vyhlazování, a to i při 4K rozlišení.
Podobně nemůžu říct křivého slova o nazvučení motorů. Porovnával jsem si namátkově některá reálná auta (protože hra má v garáži i smyšlené monoposty a prototypy) a potvrzuji skutečné zvuky motorů, které je radost poslouchat. Ostatně nedávno jsem jezdil s Porsche Boxster a jeho šestiválec jsem z vedlejšího pokoje ve hře poznal jen podle sluchu.
Soupeři podle vás
Pokud se nebudete zrovna věnovat online části hry (na PC maximum 32 živých jezdců), jež byla v době psaní článku ještě opuštěná, jistě vezmete zavděk AI piloty, které si dokonale přizpůsobíte ve 120 stupíncích (minule 100) včetně samostatného nastavení agresivity ve 100 políčkách. Umělí protivníci tak jezdí podle toho, co jim v nastavení dovolíte, přičemž je fajn, že si jejich obtížnost navolíte před každým jednotlivým závodem i v kariéře. Líbí se mi jejich časté výlety mimo trať a občas i spektakulární karamboly s kotouly a katapulty po kapotách. Volitelné poškozování je jinak zcela v současných (slabých) intencích, takže vizuálně to žádný spektákl není, navíc může mít až přehnaný vliv na jízdní vlastnosti. Kupř. se letmo lehce dotknete s motokárami a okamžitě se vám stáčí na stranu nebo ztratí výkon. To jako fakt?
Hra ukáže své limity zejména v typicky úzkých hrdlech okruhů, např. ve vlásence Virage du Noveau Monde z krásného Rouenu. Počítačoví jezdci tam ve vláčku zběsile panikaří, jedni totálně zastaví, druzí se kutálí po trávě, načež se každý druhý závod najde někdo, kdo se chce pořádně proletět. Alespoň, že totálky či převrácená auta již nevyjedou, ale hra je teleportuje do boxů. Na dospělácký simulátor je to sice krapet ostuda, ale na druhou stranu se to dá brát s velkým humorem, protože se dobře pobavíte na cizí účet a ještě lehce proklouznete na přední místa.
Podle kolegů ale konzolovky, i po posledním povýšení na prozatímní finálku (na PC patch 17 GB pro majitele novinářské preview-verze z léta), stále trpí technickými chybami, PC verze je podle mých zápisků podstatně vyladěnější, protože jsem na 99 % poznamenaných chyb z preview verze již nenarazil.
Ze stejného korpusu více mlsání
První Project CARS jsem před dvěma lety, i přes jisté výhrady, ocenil zlatou medailí, protože zvláště kariéra byla revolučně pojatá, což se mi dost líbilo. Podruhé už jsem krapet přísnější, protože pár věcí by chtělo ještě doladit a ze dvojky je cítit, že si s ní tvůrci možná až moc usnadnili práci zopakovaným obsahem. Jezdit kolikrát to samé s tím samým autem už není taková zábava jako poprvé. Stříbrná medaile je ale naprosto zasloužená, protože znovu nám z Albionu servírují kvalitní a rozsáhlou závodní hru, která vše dobré na prvním Project CARS široce rozšiřuje.
Nejnovější hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex ExtremeGamer.