E3 DOJMY z Watch Dogs 2
Tentokrát už bez věží i bez nutnosti řešit příběh.
Pokud jste někdy hráli hru s otevřeným světem od Ubisoftu, pak víte, jak to funguje. V Assassins Creed jsou věže, na které můžete vyšplhat a zpřístupnit si tak mise v okolí. Ve Far Cry jsou věže, které vám opět zpřístupňují mise v okolí. A hádejte co - ve Watch Dogs 1 jsou věže, které vám zpřístupňují mise v okolí. Ale Watch Dogs 2? Tam to bude trochu jinak.
Pokračování hackfestu od Ubisoftu nám ještě krátce před E3 představilo okázalé, živě streamované video. V záběrech jsme zahlédli zářivé nové kulisy San Francisca a Marcuse Hollowaye, novou hlavní postavu. Také jsme viděli něco z našlapané výbavy a rozšířených hackerských schopností, ale jak se hra vlastně hraje a jak se bude lišit nový systém pokroku, to nám zůstalo skryto.
Pak jsme si Watch Dogs 2 zahráli na E3 a s potěšením seznali, že tohle všechno přispělo k celkově svěžejšímu zážitku. Kvadrokoptérový dron vám okamžitě dopřeje pocit svobody a také dechberoucí výhled na sanfranciskou zátoku. Hackování aut a vydávání rozkazů provádíte prostým stisknutím několika tlačítek. A co je nejlepší, není tu žádný nabručený Aiden Pearce.
Z akce ve hře jsem si vyzkoušel jen zlomek - jedinou misi, která se točila kolem sanfranciské pasti na turisty jménem Pier 39, ale viděl jsem všechny výše zmíněné mechanismy. A přesto na ničem z toho nezáleží, jestliže se po nás bude chtít, abychom dělali pořád to samé: šplhali na ty věže a pomalu odhalovali mapu.
Právě kvůli tomu jsem odchytil kreativního ředitele Watch Dogs, Jonathana Morina, který se vrátil, aby zaštítil pokračování. V hlasité a chaotické části pro novináře v útrobách stánku Ubisoftu na E3 jsme si povídali o tom, jak se jeho tým soustředí na to, aby přepracovali důraz této série na příběh a postup ve hře.
„Není to hra, kde otevřete mapu a tam vidíte všechno," říká Morin. „Nejsou tu žádné věže. Prostě ten svět objevujete." Postup ve Watch Dogs 2 se neváže na příběhové úseky ani fixní lokace (jako třeba věže), které musíte zabrat/zdolat/hacknout/oskenovat/podpálit/smazat, jak se na hru od Ubisoftu sluší a patří. Váže se na počet lidí, kteří vás virtuálně sledují, které sbíráte podobně jako jakési zkušenostní body za plnění aktivit a objevování San Francisca.
„Hráči mají na začátku pár sledujících v hackerské skupině DedSec, ale hodně brzo si uvědomí, že jich budou potřebovat víc, jestli se chtějí vrhnout na velké mise. Takže se začínáte volně toulat," pokračuje Morin. „Pokaždé, když získáte další sledující, jako byste si zpřístupňovali kolektivní nadvědomí DedSec. Také si odemykáte nové znalosti, nové aktivity a nové kooperativní mise. A pak se organicky dostanete k těm milníkům na konci hry."
Bez důrazu na pomalý geografický postup městem a bez nutnosti zapojovat se do táhlé kampaně plné příběhových misí má San Francisco teoreticky působit svobodněji.
„Příběh můžete jen tak lehce naťuknout," dodává Morin. „Je tady spousta různých misí, které vám vynesou sledující, podle nichž se určuje váš postup." V příběhu jsou tři povinné „milníky", které dokončí příběh hry, dodává, „ale matematicky vzato si můžete všechno ostatní odemknout tak, že budete hrát v kooperaci nebo se sami budete toulat po městě."
Kooperační režim je novinkou oproti předchůdci, ve kterém se hráči mohli spojit do týmu v jakési poněkud prázdné verzi herního otevřeného světa. Tentokrát jsou zde plnohodnotné kooperativní mise, ačkoliv kompletní obsah budou mít k dispozici i lidé, kteří si budou chtít hru projít sami.
„Celou hru si můžete projít sami, a to včetně kooperativního obsahu, ačkoliv to podle mě bude docela těžké," směje se Morin. „Ale vždycky se najde někdo úžasný, kdo to dokáže, tak proč mu v tom bránit?"
„Snažíme se udělat jednolitou online hru, do které chceme integrovat kooperaci. Můžete hrát různé mise a příběh prostě nechat být. Náročnost aktivit se bude patřičně zvyšovat. A je tu i dodatečný pokrok, takže hráči budou moct ve městě zůstat i po hlavním příběhu, jestli budou chtít."
Watch Dogs 1 byl vytýkán neslaný nemastný příběh, ploché postavy a nabručený protagonista, jehož vzestup od osamělého hackera k osamělému superhackerovi, který se schovává v bunkru plném technologií, nebyl nijak úžasný ani nijak zvlášť zábavný. Marcus Holloway je vlastně jakýmsi protikladem tomu všemu. Systém sledujících přímo řeší problém samotářské hlavní postavy: Holloway je propojený a v rámci sítě DedSec pracuje s ostatními.
Také je mladý a na rozdíl od drtivé většiny videoherních protagonistů není bílý. Líbí se mi, že se Ubisoft rozhodl prozkoumat pozadí černé postavy, ačkoliv bych byl raději, kdyby doopravdy zkoumal jeho příběhové pozadí než rasu. Oznamovací stream se zmínil o tom, že v minulosti měl „oplétačky" a kvůli tomu nesnáší policii. Rozebere tohle hra pořádně?
„Toho se rozhodně dotkneme, ale chceme to udělat po svém," vysvětluje Morin. „Takže ve Watch Dogs jde o to, že měl oplétačky." Stručně a jasně: Holloway - známý hacker - byl nařčen z hackerského zločinu, který nespáchal.
„Místo obvyklého pojetí rasismu se jedna z našich misí zaměřuje na profilování zločinců na základě barvy. Všichni jsme slyšeli o případech, kdy policie někoho neprávem podezírala kvůli barvě kůže," pokračuje. „Podle nás je zajímavá otázka, co by se stalo, kdyby se lidé, kteří tohle dělali, snažili ukrývat za počítačovým kódem - kteří by prostě mohli říct: ,No, ale my jsme prostě sledovali ten kód...'"
„Co se stane, když počítače lidem umožní se skrývat? Marcusovi se to hodně zalíbí." Hodně se diskutovalo o tom, jak se Ubisoftu daří napodruhé udělat hru lepší - zářným příkladem je Assassin's Creed 2. Pořád si nejsem jistý, jestli těchto přelomových výšin dosáhne i pokračování Watch Dogs, ale díky lepšímu příběhu, možnosti příběh v podstatě vynechat a nepřítomnosti věží se možná vyplatí doufat.
Watch Dogs 2 v češtině pro PC, PS4 a X1 vyjdou 15. listopadu 2016 - rezervovat na Alza.cz.
